Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Sabin
Sabinus, ep. Spoletan

7. prosince, připomínka
Postavení:biskup, mučedník
Úmrtí:asi 300

ŽIVOTOPIS

Zpráva o tomto svatém biskupovi je jednak předávaná tradicí a mimo to dokládaná informacemi z knihy o mučednících, nazývané „Passion“. Při důkladnějším studiu této knihy se však objevují pochybnosti o její spolehlivosti, pro epizody zřejmě převzaté ze života jiných mučedníků. V důsledku kritické revize je Sabinus uváděn jako „považovaný za biskupa, působícího na neznámém místě“. Důvodem by mohlo být to, že se jednalo o dobu pronásledování a biskupa bylo zapotřebí na více místech. Jako jáhni, s ním společně zadržení, jsou uváděni Exuperant a Marcel. Tradiční místo jeho původního hrobu je ve Spoletu, které se nachází v Itálii na jižním konci umbrijského údolí s řekou Tessino.

Martyrologium uvádí toto město v Umbrii s tím, že sv. Sabin je v něm ctěný jako biskup a mučedník. Tradice udává, že byl s dalšími druhy umučen za císaře Maximiana. Údajně byl zajat v Assisi, vzdáleném 60 km severně od Spoleta, místa jeho mučednické smrtí. Další tradice jej představuje jako biskupa z Fermo.

Sabinův hrob ve Spoletu byl v 5. století významným poutním místem a jeho ostatky se dostaly do mnohých měst střední Itálie.

Příběh týkající se Sabinova mučení se váže na jeho ikonografii, v níž je znázorňován bez rukou. Údajně místo toho, aby při výslechu obětoval Jupiterovi, rozbil jeho sošku na znamení bezmocnosti takových pohanských božstev. Po useknutí rukou, které za trest následovalo, o něj ve vězení pečovala vdova Serena. Ta měla slepého syna, který pro Sabinovy modlitby opět nabyl zraku. Sabin pak byl ubit holemi nebo zemřel při bičování.

Z tradovaných zázraků bývá také připomínáno zastavení morové epidemie v roce 954, poté co z popudu vévody ze Spoleta byly do jeho rodiště v Ivrea přeneseny v relikviáři ostatky hlavy sv. Sabina a zde s prosbami uctívány.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ambrosius, ep. Mediolanen. et doctor Eccl. (397); Sabinus, ep. Spoletan (asi 300); Athenodorus, m. in Syria (asi 304); Urbanus, ep. Theanen (asi s. IV.); Ioannes Silentiarius seu Hesychasta (558); Martinus, abbas Salimannen (asi s. VI.); Fara (657); Maria Iosepha (Benedicta) Rossello (1880); Carolus Garnier (1649)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský