Světci k nám hovoří...


Stolec sv. Petra

Festum Cáthedr

22. února, svátek

ŽIVOTOPIS

Dnešní svátek se týká památky první biskupské katedry Kristova náměstka. Zprvu jejím místem bylo syrské hlavní město Antiochie a teprve později přesídlil Petr do Říma, střediska tehdejší kultury, aby odtud vládl Kristus.

Biskupský stolec je symbolem učitelského, kněžského a pastýřského poslání. Petrův je k tomu navíc znamením jednoty církve, založené na apoštolech.

Znovu si připomínáme, že Kristova církev povstává z pevnosti Petrovy víry.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

K ZACHOVÁNÍ VÍRY A JEDNOTY

Dnes si připomínáme mimořádnou výsadu, kterou Pán Ježíš svěřil Petrovi k zachování víry a jednoty božího lidu. Nejde tedy o vlastní hmotný stolec, ale o funkci, pro kterou se stal sv. Petr a jeho následovníci na římském biskupském stolci hlavou apoštolského sboru a vrchními pastýři celé Církve.

Svátek v Římě slavený od IV. století v den 11. 2. souvisí s tradicí, že v ten den se Petr ujal správy římského biskupství. Po určitou dobu byl kvůli postním obdobím slaven už v lednu a v tento den byl připomínán antiochijský stolec, ale pokoncilní liturgická obnova vrátila svátek na původní den.

Zaměřme zpět pozornost na obsah svátku. Sv. Cyprián ve 3. stol. napsal: "Je jeden Bůh, jeden Kristus, jedna Církev a jeden stolec založený na Petrovi Kristovým slovem."

Ježíš jako hlava a zakladatel své církve pro ni ustanovil z právnického pohledu směrodatné vedení. Víme, že jednal z rozhodnutí Otce. K rozjímání nám mohou posloužit dvě místa Nového zákona, která mluví o založení církve vedené jedním, a to konkrétním člověkem. Prvním místem je příslib, kterému předchází Ježíšova otázka k apoštolům: "Za koho mě pokládáte vy?" A Petr v horlivosti odpověděl za všechny: "Ty jsi Mesiáš," tedy ten, kterého předpověděli proroci. A k tomu dodal: "Syn Boha živého." Toto vyznání víry v Kristovu Božskou přirozenost nepocházelo z lidského poznání, jak Ježíš řekl, ale vyšlo od Otce, proto ukazuje na Petrovo vyvolení (srov. Mt 16,13-17). Ježíš pak na Petrovo vyznání odpovídá: "A já ti říkám: Ty jsi Petr Skála a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno v nebi" (Mt 16,18-19). Toto místo nám ukazuje Petrův úřad s všeobecnou mocí rozhodovat. To, že církev svěřená Petrovi a na něm vybudovaná jako na pevné skále nezanikne, znamená pokračování Petrova úřadu i po jeho smrti.

Uvedení Petra do úřadu se událo u Tiberiadského jezera, kde Ježíš po svém zmrtvýchvstání třikrát položil Petrovi otázku: "Šimone, synu Janův, miluješ mě?" Na Petrovo vyznání lásky, kterou od něho Ježíš vyžadoval ve větší míře, odpovídal: "Pas moje beránky!" "Pas moje ovce!" (Jan 21,16). Dříve Ježíš v podobenství uváděl sám sebe jako dobrého pastýře, který dává život za své ovce. K podobenství použil aktuálního povolání, které mělo své riziko. U Tiberiadského jezera Ježíš předal vedení církve jako pastýřský úřad Petrovi a tím i jeho nástupcům, neboť jemu zároveň předpověděl smrt. Ovce a beránci představují celé stádo, tedy všechny, kdo přijmou Krista. Všichni zde na zemi jsme střídáni dalšími generacemi. Trvání církve, předpověděné v evangeliu (Mt 16,18), však platí. Její vedení je vázáno vždy na stále nově nastupujícího pastýře všech. Jeho hodnost a funkce má sloužit k zachování víry a jednoty.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Za sv. Otce a na jeho úmysl se pomodlím modlitbu Páně, Andělské pozdravení a Sláva Otci.

"Všemohoucí Bože, Ty jsi založil svou církev na pevné skále Petrova vyznání; chraň ji a nedopusť, aby se zmítala uprostřed bouří a zmatků. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen"

(závěrečná modlitba z breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Festum Cáthedr; Paschasius, ep. Viennen (s. IV.); Maximianus, ep. Ravennaten (556); Isabella, virgo in Gallia (1270); Margarita de Cortona (1297); Didacus Carvalho (1624); Maria a Iesu (Æmilia); d'Oultremont (1878)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.