sv. Edmund Geninges a Svitýn Wells

Edmundus Gennings et Swithinus Wells

10. prosince, připomínka
Postavení:	mučedníci
Úmrtí:	1591

ŽIVOTOPIS

Edmund Geninges se narodil v roce 1567 v Lichfieldu poblíž Birminghamu v Anglii. Vychován byl v protestantské víře. V 17 letech konvertoval k víře katolické a po nějaké době odešel studovat do Remeše ve Francii. V Soissons poblíž Paříže přijal 18. 3. 1589 kněžské svěcení a od 9. 4. 1590 začal v utajení vykonávat kněžskou službu v Anglii. Navštívil Whitby a své rodiště, kde se dozvěděl o smrti obou rodičů. Na podzim roku 1591 přišel do Londýna, kde se snad chtěl setkat i se svým bratrem Janem. Byl přijat v domě Svitýna Wellse a jeho manželky Margarety, kde slavil eucharistii. Zde byl zatčen se všemi účastníky bohoslužby, kterou koncelebroval s o. Polidorem Plasdnem. K přítomným laikům patřili Jan Mason a Sidney Hodgson. Tito dva byli s Brianem Lacy pouze blahořečeni, zatímco Edmund a Svitýn, umučení v tentýž den na jiném místě, byli později i kanonizováni. Edmund Geninges za to, že byl knězem, byl údajně poblíž domu, v němž byl zajat, pověšen, natažen a čtvrcen.

Svitýn Wells narozený r. 1536 u Brambridge přišel do Londýna v roce 1585 a od té doby bydlel v Gray Lane. Byl ženatý s Margaretou a společně byli zajati, ale Margareta byla omilostněna. Zemřela však ve vězení o 10 let později. Svitýna, za poskytnutí přístřeší knězi, po různém mučení vykonavatelé trestu oběsili před dveřmi jeho domu.

Oba byli blahořečeni v roce 1929 s dalšími oběťmi téhož pronásledování za královny Alžběty I. a svatořečeni 25. 10. 1970 papežem Pavlem VI. ve skupině čtyřiceti mučedníků Anglie a Walesu.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo de Loreto; Eulalia, virgo et m. in Lusitania (304); Maurus, m. Romæ (asi s. IV.); Gemellus (asi s. IV.); Gregorius, Pp III (741); Lucas, episcopus (1114); Edmundus Gennings et Swithinus Wells (1591); Polydorus Plasden et Eustatius White, Brianus Lacy, Ioannes Mason et Sydneius Hodgson (1591); Ioannes Roberts et Thomas Somers (1610); Marcus Antonius Durando^♦ (1880); Arsenius Iosephus Antonius Migliavacca^♦ (1909); Gundisalvus Viñes Masip^♦ (1936); Antonius Martín Hernández et Augustinus García Calvo^♦ (1936); Antonius Durcovici^♦ (1951)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský