Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Antonín Durcovici
Antonius Durcovici

10. prosince, připomínka
Postavení:biskup, mučedník
Úmrtí:1951

ŽIVOTOPIS

Narodil se 17. 5. 1888 v rakouském Bad Deutsch-Altenburgu, asi 20 km od Bratislavy. Přibližně v pěti letech mu zemřel otec a matka se r. 1894 přestěhovala s dětmi do Jasy na východě Rumunska. Antonín v roce 1906 vstoupil do kněžského semináře v Bukurešti a ve studiu teologie pokračoval na papežské univerzitě v Římě. Zde v bazilice sv. Jana v Lateránu přijal 24. 9. 1910 kněžské svěcení a rok působil v oblasti týkající se evangelizace národů. Po návratu do Rumunska se v srpnu 1911 stal administrátorem v Tulcei. Za první světové války byl pro svůj rakouský původ dva roky v internačním táboře v Moldavsku.

V roce 1927 se stal rektorem semináře v Bukurešti, působil zde i jako profesor filozofie, latiny, kanonického práva a morální teologie. V tomto městě bývá uváděn i jako kancléř a generální vikář. Papežem Piem XII. byl 30. 10. 1947 jmenován biskupem diecéze Jasy v Moldavsku a biskupské svěcení přijal 5. 4. 1948.

Věřící své diecéze povzbuzoval k odvaze a vytrvalosti. Po více jak ročním sledování ze strany komunistů byl 26. 6. 1949 zadržen tajnou policií Securitate. Bylo to v den, kdy měl na okraji Bukurešti 650 biřmovancům udělovat svátost biřmování. Byl obviněn z protistátní činnosti, neboť nepodporoval komunistický režim a odmítal přípravu státní církve v Rumunsku. Po výslechu na ústředí ministerstva vnitra v Bukurešti byl jako těžký zločinec asi rok vyslýchán ve věznici Jilava a potom s biskupy Áronem Martonem a Alexandrem Cisarem byl převezen do věznice v Sighetu Marmatiei při rumunsko-ukrajinské hranici, která patřila k těm nejhorším. Za mrazivého počasí, zbaven veškerého oděvu byl držen v temné izolaci a špíně bez jídla a pití. V tomto vězení následkem mučení 10. 12. 1951 zemřel a byl vhozen do společného židovského hrobu poblíž věznice.

Svědectví o jeho mučednictví v Sighetu Marmatiei později podal jeden ze spoluvězňů a 28. 1. 1997 byl zahájen proces vedoucí k Durcovicovu blahořečení. To se konalo v Jasech 17. 5. 2014 za předsednictví kardinála Angela Amata z pověření papeže Františka, který tohoto biskupa v apoštolském listě nazval „horlivým pastýřem, apoštolem eucharistické adorace a hrdinným svědkem společenství s Petrovým stolcem“.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Eulalia, virgo et m. in Lusitania (304); Maurus, m. Romæ (asi s. IV.); Gemellus (asi s. IV.); Gregorius, Pp III (741); Lucas, episcopus (1114); Edmundus Gennings et Swithinus Wells (1591); Polydorus Plasden et Eustatius White, Brianus Lacy, Ioannes Mason et Sydneius Hodgson (1591); Ioannes Roberts et Thomas Somers (1610); Marcus Antonius Durando (1880); Gundisalvus Viñes Masip (1936); Antonius Martín Hernández et Augustinus García Calvo (1936); Antonius Durcovici (1951); Maria Virgo de Loreto

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský