Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. Korencín
Corentinus

12. prosince, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:s. VII./VIII.

ŽIVOTOPIS

O jeho původu máme jen nezaručenou zprávu, že pocházel z hrabství Cornwall. Ostatní záznamy začínají až jeho poustevnickým životem ve francouzském Plomodiern na úpatí Menez-Hom. Z tohoto úseku Korencínova života se uvádí více legendárních vyprávění týkajících se zázračného zajištění obživy. Jeden příběh hovoří o návštěvě u staršího poustevníka Primaëla, jemuž bylo už příliš obtížné dostávat se k vodě. Korencín mu proto skrze modlitbu otevřel pramen u jeho poustevny. Sám žil také u pramene, v němž měl ke své obživě rybu, která zázračně dorostla, kdykoliv si z ní vzal porci. Pověst o tomto zázraku patří k nejrozšířenějším z jeho života a měla prý vliv i na panujícího Gradlona, který jednou při lovu navštívil Korencínovu poustevnu. Přesvědčil se a za občerstvení mu daroval les, v němž stála poustevna. Někde je dorůstající ryba (řecky ichtus – symbol prvních křesťanů) vykládána také symbolicky. Ryba bývá uváděna jako hlavní atribut tohoto světce.

Další úsek jeho života začal povoláním ke kněžství. Uvádí se, že měl větší počet žáků a obyvatelé bretaňské oblasti naléhali, aby se stal jejich duchovním pastýřem. Martyrologium potvrzuje, že ve francouzském městě Quimper v regionu Bretaň je ctěn jako jeho první biskup. Zde se však vyskytuje určitá nesrovnalost v datování. Zatímco v posledním martyrologiu je úmrtí tohoto biskupa v VII. až VIII. století, ve většině životopisů jde o V. století, nejčastěji je uváděn rok 453.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo, de Guadalupe ; Epimachus, Alexander, Ammonarion, Mercuria, Dionysia et alia (250); Spyridon (asi 348); Finnianus (549); Corentinus (s. VII./VIII.); Israel (1014); Vicelinus (1154); Bartholus Buonpedoni (1300); Conradus de Ophyda (1306); Iacobus Capocci (1308); Simon Phan Ðắc Hòa (1840); Pius Bartosik (1941)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský