Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






blah. Marie Magdaléna della Passione Starace
Maria Magdalena della Passione

13. prosince, připomínka
Postavení:panna, terciářka OSM zakladatelka kongregace (CSM)
Úmrtí:1921

ŽIVOTOPIS

Narodila se 5. 9. 1845 v Castellammare di Stabia u Neapole v jižní Itálii se jménem Costanza Starace a byla pokřtěna jmény Anna Marie. Měla pět mladších sourozenců. Otec vlastnil loď, se kterou se prý často plavil jako kapitán a Marie pak pobývala v některé řeholní škole. V atmosféře modlitby rostl její vztah k Bohu a velmi brzy zatoužila po životě v klášteře. Pro zdravotní problémy musela ve 14 letech opustit školu, místo, kde se chtěla stát řeholnicí. Později, 8. 6. 1867, složila řeholní sliby terciářek v řádu Služebnic P. Marie a přijala jméno Marie Magdaléna Passione. Jejím zaměstnáním se stalo vyučování náboženství místních dětí. Začátkem srpna 1867 vypukla epidemie cholery (do 17. 10. na ni zemřelo 164 lidí). Během ní Marie Magdaléna sloužila nemocným a potom se věnovala opuštěným sirotkům. Společně se čtyřmi dívkami založila v květnu 1871 jádro pozdější kongregace Mariiných solidárních služebnic (CSM). Marie Madalena považovala za velmi důležitou kontemplaci i charitativní činnost. Asi po 9 letech se objevila překážka, která později zdržovala i její beatifikační proces. Jednalo se o občasné útoky ďábla projevované u ní jako duševní porucha, provázená třesem, paranoidními obavami, představami prožívaného utrpení, zvracením. Podstupovala delší půst, někde se mluví také o extázích a stigmatech, jinde se vše shrnuje do pojmu mimořádné jevy v jejím životě. Jsou také označovány za krizové situace, případně Boží testování. Tyto obtížné stavy, při nichž docházelo k velkému vyčerpání, se vyskytovaly asi po dobu 20 let, do roku 1900. Podle některých údajů její fyzické utrpení začalo už r. 1865 a přispělo k mnohým nedorozuměním. Teprve posledních 20 let života Marie Magdaléna prožila v osvobození od dřívějšího utrpení. V této době se věnovala přípravě zdravotních sester a upevnění kongregace. Zemřela na zápal plic v 76 letech.

Její beatifikační proces byl otevřen 4. 4. 1943, ale ještě téhož roku byl zastaven a jeho pokračování povolil až papež Pavel VI. roku 1973. Její hrdinské ctnosti s označením Boží služebnice byly uznány 7. 7. 2003 papežem Janem Pavlem II. Ke schválení zázraku na její přímluvu došlo 26. 6. 2006 papežem Benediktem XVI. Slavnost blahořečení Marie Magdalény Passione se konala 15. 4. 2007 v katedrále v Castellammare di Stabia za předsednictví prefekta Kongregace pro svatořečení kardinála José Saraiva Martins (CMF).


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Lucia, virgo et m. (asi 304-305); Ariston, m. in Portu Romano (asi s. IV.); Antiochus, m. in Sardinia (asi s. IV.); Eustratius, Auxentius, Eugenius, Mardarius et Orestes (asi s. IV.); Iudocus (asi 669); Autbertus, ep. Cameracen (asi 670); Othilia, abbatissa (asi na konci VII. století); Ioannes (Franciscus) Marinoni (1562); Antonius Grassi (1671); Maria Magdalena della Passione (1921); Petrus Cho Hwa-sŏ et V socii: Petr Yi Myŏng-sŏ, Petrus Yi Myŏng-sŏ, Bartholomæus Chŏng Mun-ho, Petrus Sŏn Sŏn-ji, Iosephus Petrus Han Chae-kwon et Petrus Chŏng Won-ji (1866)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský