Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Bonaventura Bonaccorsi
Bonaventura Bonaccorsi

14. prosince, připomínka
Postavení:kněz OSM
Úmrtí:asi 1315

ŽIVOTOPIS

Narodil se údajně mezi léty 1240-1250 ve městě Pistoia ležícím 40 km JV od Florencie ve střední Itálii. Dochované zprávy o jeho životě se týkají až roku 1276, kdy do Pistoie přišel kázat Filip Benizi (pam. 22. 8.), jehož slova měla na Bonaventuru velký vliv. Mezi městy tehdy vládla velká rivalita a nevraživost. Svým kázáním vedl posluchače k opačnému postoji, k míru a spolupráci. To se dotklo Bonaventurova srdce. Přišel za Filipem s kajícím přiznáním, že on sám byl příčinou sváru a mnohého utrpení a že to vše chce změnit a stát se také členem řádů servitů. Poté, co důsledným pokáním prokázal opravdovost svého obrácení, vzal jej Filip Benizi do mateřského kláštera na vrchu Senario, kde mu bylo dovoleno začít noviciát. V dobrých předsevzetích vytrval a po řeholních slibech se stal knězem. Účastnil se mimo jiné Filipových jednání v Římě a v mnohém mu pomáhal. Když Filip v srpnu 1285 zemřel, břímě některých problémů přešlo na Bonaventuru. Byl aktivní a věrohodný v úsilí o mír mezi městy Umbrie a Toskánska. Jeho vystupování zanechávalo hluboký dojem pro opravdovost bratrské lásky.

Přibližně od smrti Filipa Benzi působil v různých klášterech řádu jako představený. Zemřel 14. 12. 1315 v Orvieto, kde byl pohřben v kapli Panny Marie. K přenesení Bonaventurových ostatků do Pistoia došlo podle některých pramenů již za 6 let po jeho smrti, jinde je však uváděno až slavnostní přenesení do kostela sv. Annunziaty v Pistoia v souvislosti s jeho blahořečením papežem Piem VII. 23. 4. 1915.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes a Cruce, presb. et doctor Eccl. (1591); Heron, Ateus, Isidorus et Dioscoro (250); Thyrsus, Leucius, sv. Callinicus et socii (asi 250); Drosis (s. III./IV. ); Ares, Promus et Elias (308/309); Pompeius, ep. Papien (s. IV.); Nicasius, ep. Remen (407); Agnellus, abbas (asi 596); Venantius Fortunatus (po roce 600); Folcuinus (855); Bonaventura Bonaccorsi (asi 1315); Nimatullacius al-Hardini(Iosephus Kassab), presbiter (1808-1858); Francisca Schervier (1876); Protasius (Antonius) Cubello Minguell (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský