Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Marie De Rosa
Maria Crucifixa De Rosa

15. prosince, připomínka
Postavení:zakladatelka kongregace služebnic lásky
Úmrtí:1855

ŽIVOTOPIS

Narodila se 6. 11. 1813 v Brescii v Itálii jako šestá z devíti dětí podnikatele Clementa di Rosa a šlechtičny Camilly roz. Albani. Rodiče ji pokřtili jmény Pavla Františka. V jedenácti letech Pavle zemřela maminka a ona byla následně poslaná do koleje Navštívení Panny Marie, kde se řeholnice staraly o její další výchovu a vzdělání. Sestry učily katechismus, šití, vaření, hudební výchovu a poezii. V 17 letech se vrátila domů k otci, připravena převzít péči o domácnost. Otec v té době plánoval její provdání, ale Pavla se již u sester rozhodla složit slib zachování panenství. Otec její přání nakonec respektoval a 17leté dceři dal zaměstnání v rodinném podniku. V brescijské obci Acquafredda dostala na starost jednu z otcových přádelen na hedvábnou přízi se sedmdesáti dělnicemi. Brzy se seznámila se sociální problematikou dělnic a ve snaze žít pro Krista viděla jeho přítomnost ve strádajících bližních. Nespokojila se jen s plněním daných základních povinností a začala pomáhat potřebným. Zapojila se také do péče o dívky a ženy v Acquafredda i v Capriano po duchovní stránce. Pomoc organizovala ve spolupráci se svým duchovním rádcem Mons. Faustinem Pinzoni. V roce 1836 vypukla cholera a Pavla začala veškerý volný čas věnovat nemocným a trpícím a zároveň v ní zrál plán na založení náboženského sdružení, jehož členky by nezištně pracovaly v nemocnicích. Při práci se setkala s vdovou Gabrielou Echenos Bornati, která měla určité zkušenosti s péčí o nemocné a vynikala přátelským přístupem. Pavla s ní počítala do budoucího sdružení, protože splňovala její představy, a postupně hledala další spolupracovnice. Ve 24 letech se dostala do dost obtížné situace pro nedostatek financí na pomoc 12 opuštěným dívkám. Zároveň s Mons. Pinzoni a bratrem Louisem Pavoni otevřela školu pro hluchoněmé. Sama se v ní věnovala dívkám a bratr chlapcům. Později provoz školy přenechala kanosiánkám.

V roce 1839-40 začala v Brescii organizovat náboženskou společnost služebnic dobročinnosti (Ancelle della Carità - ADC). Účelem bylo uspokojování duchovních i materiálních potřeb nemocných a nuzných. První čtyři členky, k nimž se brzy připojilo 15 z Tyrolska, se usadily v polorozpadlém domě v blízkosti nemocnice. Po nich prý projevilo zájem dalších 32 sester. Když otec Pavly Clement di Rosa zjistil, v jak zchátralém domě dcera žije, postaral se o nový větší dům. Krátce po schválení činnosti této společnosti místním biskupem v roce 1843 Gabriela Bornati zemřela. Společnost kolem Pavly pokračovala v růstu a chystala se převzít vedení nové nemocnice. V létě 1848 přišla o duchovního správce a do severní Itálie dorazila válka. Sestry musely snášet nevraživost lékařů, kteří upřednostňovali světské zdravotnice a vojenské nosiče. Dne 23. 3. 1849 došlo k vypuknutí vzpoury proti Rakušanům. Když se vojáci pokusili zaútočit na nemocnici, šla jim od vchodu vstříc skupina sester v čele s Pavlou a velkým křížem a po stranách sestry se svícemi. Vojáci následně v klidu odešli. Kříž byl uložen jako relikvie a u mnoha pacientů byl ve velké úctě.

Na podzim roku 1850 se Pavla vydala do Říma, kde ji 24. 10. přijal papež Pius IX., a po dvou měsících byla pravidla její kongregace schválena. U civilních orgánů pak schválení trvalo až do léta 1852. Téhož roku složila Pavla Františka řeholní sliby a stala se sestrou Marií od Ukřižovaného (Maria Crocifissa). Pod jejím vedením se služebnice lásky začaly šířit do Lombardie a oblasti Benátek. Marie od Ukřižovaného zemřela ve věku 42 let doma v Brescii, tři týdny po zkolabování vysílením v Mantově.

Po její smrti měla Kongregace již přes dvacet domů a je udáván i nový klášter ve Splitu v Dalmácii.

Marie od Ukřižovaného byla papežem Piem XII. blahořečená 26. 5. 1940 a 12. 6. 1954 také od něj svatořečená.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Valerianus, ep. Avensan (po r. 460); Maximinus, presb. (s. VI.); Marinus, abbas (1170); Maria Annuntiata Victoria Fornari (1617); Verginia Centurione Bracelli (1651); Maria Crucifixa De Rosa (1855); Ioannes Carolus Steeb (1856); Maria Iulia Ivanisevic, M. Krizina Iosepha Bojanc, M. Antonia Iosepha Fabjan, M. Bernarda Teresia Banja et M. Berchmana Carolina Anna Leidenix (1941)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský