Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




sv. Sturmius
Sturmius

17. prosince, připomínka
Postavení:opat OSB
Úmrtí:779

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem r. 715 v Bavorsku nebo v Horním Rakousku. Asi od 20 let byl žákem Bonifáce (pam. 5. 6.), který se stal apoštolem Německa. Sturmius byl tímto apoštolem podporován a po pěti letech přijal kněžské svěcení. Než byl Bonifácem pověřen misijními úkoly v Hesensku, pobýval Sturmius nějakou dobu v samotě. Potom v Hesensku vyhledával vhodná místa pro nové kláštery a v Buchonii poblíž Werry a Rhônu v roce 744 zřídil klášter Fulda, v němž se stal prvním opatem. V tomto kraji, který byl za vpádu Sasů kolem r. 700 zničen, s evangelizací probouzel nový život.

V roce 747 se vydal do Monte Cassina, kde se zdržoval ještě v dalším roce, aby do hloubky poznal pravidla sv. Benedikta, podle kterých se rozhodl řídit život svého kláštera. Cestoval také do Říma, aby pro klášter dosáhl přímé podřízenosti Svatému stolci.

Nějakou dobu po mučednické smrti sv. Bonifáce, ke které došlo v červnu 754 na území Holandska, přenesl Sturmius jeho ostatky slavnostně do Fuldy. Tento čin prý mnohé nadšence vedl ke štědré podpoře kláštera, na který si pak začal dělat nároky mohučský arcibiskup. Jeho úsilí směřovalo k tomu, aby klášter spadal pod jeho jurisdikci. Nečestným způsobem kritizoval Sturmia u Pipina Mladšího a v této souvislosti musel v roce 763 Sturmius odejít do vyhnanství. Místo něj biskup jmenoval opatem Lulluse, kterého mniši nepřijali a vyhnali. Sturmius pak dosáhl usmíření s králem Pipinem i s Lullusem a k radosti bratrů se mohl po dvouletém odloučení vrátit.

Začátkem roku 779 doprovázel Karla Velikého na jeho tažení proti Sasům, vrátil se nemocný a po polovině prosince v témže roce ve svém klášteře ve Fuldě zemřel. Pohřbený byl ve svém opatství a v roce 1139 byl od papeže Inocence II. prohlášen svatým.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes de Matha (1213); Modestus, ep. Hierosolymitan (634); martyres Eleutheropoli, L milites (638); Iudicael (asi 650); Begga (693); Sturmius (779); Christophorus de Collesan, monachus (s. X.); Wiwina (1170); Manyanet y Vives Iosephus (1901); Matilde del Sagrado Corazon Tellez Robles (1902); Hyacinthus (Henricus); Cormier (1916)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský