Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






sv. Josef Manyanet y Vives
Manyanet y Vives Iosephus

17. prosince, připomínka
Postavení:kněz SP a zakladatel dvou kongregací
Úmrtí:1901

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Katalánska. V diecézi Urgell se stal knězem a působil ve službách biskupa jako tajemník a knihovník, později zakladatel více řeholních společenství. S velkou horlivostí ukazoval na příklad Svaté rodiny z Nazareta a mnoha způsoby šířil oddanost Svaté Rodině. Oslavil ji perem i životem.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

APOŠTOL RODIN

Narodil se 7. 1. 1833 v Tremp v provincii Lleida (Katalánsko) ve Španělsku. Brzy vynikal nadáním, pro které ho rodiče poslali do piaristického gymnázia v Barbastro, i když měli ještě mnoho dalších dětí. Už při této škole začal dálkově studovat filozofii v semináři v Lleida, kde bylo mimo jiné biskupské sídlo jejich diecéze Urgel. Po maturitě zde pokračoval studiem teologie, na které si přivydělával jako korepetitor (domácí učitel), pomáhal u piaristů a později sloužil na biskupství. Kněžské svěcení přijal 9. 4. 1859 v La Seu d'Urgell. Dále pak působil na biskupství jako knihovník i správce diecézního majetku a zároveň poskytoval kněžskou službu, zvláště jako duchovní rádce. V rodném Tremp působil mezi mládeží a dbal na posvěcování rodin s úsilím o prohlubování náboženského života.

V roce 1864 založil Kongregaci synů Svaté Rodiny (CFSF) a údajně v roce 1874 jako její odnož i Institut misijních sester, Dcer Svaté Rodiny z Nazareta (Institutum Missionarum Filiarum a Sacra Familia de Nazareth). Dva roky předtím musel Josef Manyanet opustit rodnou diecézi zřejmě kvůli brutálním postupům antiklerikálů. Odešel do Barcelony, kde se věnoval pastorační, organizační a spisovatelské práci. Světu předložil příklad Svaté rodiny z Nazareta v několika publikacích, založil časopis La Sagrada Familia a zasazoval se o stavbu chrámu zasvěceného Svaté Rodině. Na základě Manyanetových myšlenek ho pak vyprojektoval architekt Antonio Gaudi. Jeho zásluhou v r. 1899 vznikla v Barceloně Nazaretská škola a Domov Svaté rodiny.

Josef Manyanet prožil pronásledování politickými orgány, závist spolubratrů, nepochopení i zdravotní problémy, které přes velkou bolestivost trpělivě snášel (asi od r. 1885) až do smrti v necelých 69 letech.

Při jeho blahořečení 25. 11. 1984 ho papež Jan Pavel II. představil jako vzor práce pro Boží království s upozorněním na jeho heroické odevzdání se Boží lásce a Ježíšově věci služby bližním. Tento papež jej 16. 5. 2004 také svatořečil s označením za „skutečného apoštola rodin, který čerpal příklad z nazaretské školy a s hrdinskou horlivostí jí zasvětil misii, kterou mu svěřil Duch Svatý“.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Snahou sv. Josefa Manyaneta bylo budování „Nazareta“ v každé domácnosti, aby každá rodina byla poznamenána společenstvím se Svatou Rodinou. Nakolik chápu potřebu tohoto díla a co dělám pro svatost života naší rodiny? – To je otázka k zamyšlení a k předsevzetí z tohoto dne.

Bože, Tys naplnil svatého Josefa Manyaneta duchem pravdy a lásky, a povolal ho za šiřitele úcty a vzoru Svaté Rodiny; veď nás na jeho přímluvu, abychom podle tohoto vzoru rostli v lásce a dosáhli života věčného. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes de Matha (1213); Modestus, ep. Hierosolymitan (634); martyres Eleutheropoli, L milites (638); Iudicael (asi 650); Begga (693); Sturmius (779); Christophorus de Collesan, monachus (s. X.); Wiwina (1170); Manyanet y Vives Iosephus (1901); Matilde del Sagrado Corazon Tellez Robles (1902); Hyacinthus (Henricus); Cormier (1916)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský