Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Fulgencius
Fulgentius, ep. Ruspen

1. ledna, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:533

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 462 nebo 467 v Thelpte v římské provincii Byzacena (dnes Medinet-el-Kedima v západním Tunisku) do vlivné rodiny, neboť jeho děd byl senátorem. V té době na římském území Afriky vládli Vandalové. Ti přišli ze severní Evropy přes Španělsko a prosazovali bludnou nauku Áriovu o nerovnosti božských osob, která byla zamítnuta již na Nicejském koncilu v roce 325.

Z Fulgenciových rodičů je jako křesťanka uváděna pouze matka. Ta po otcově smrti svému synu zajistila vzdělání a on byl nějakou dobu zaměstnán na prokuratuře a osvědčil se jako dobrý správce. Je pravděpodobné, že Fulgencius se po přečtení Augustinova výkladu 36. žalmu rozhodl pro duchovní život. Opustil dosavadní zaměstnání a chtěl se v roce 499 připojit ke skupině egyptských poustevníků. Údajně ho od vstupu k nim odradily jejich teologicky nesprávné názory, ale od mnišského života jej neodradily.

V roce 502 nebo o něco později byl Fulgencius zvolen biskupem v Ruspe, které bylo menším přístavním městem v provincii Byzacena. V biskupském úřadě měl vzor v Augustinovi a snažil se žít ve společenství s duchovenstvem své diecéze. Vynikal mírnou povahou a v Africe založil několik klášterů. Od vandalů byl potom na rozkaz krále Thrasamunda dvakrát vyhnán na Sardinii, kde prý v zakládání klášterů pokračoval. V klášteře Cagliari se stal učitelem kněží, mnichů a nových biskupů. Obyvatelé z okolí Cagliari ho přijali za svého vůdce a smírce. Za tuto pozici vděčil hlavně své mírné povaze.

Pro učenost a přísný styl života se těšil značně velké vážnosti a v roce 516 byl povolán za mluvčího katolíků v Kartágu. Zde se vyznamenal v disputacích s královými ariánskými teology. Potom v roce 517 byl poslán zpět na Sardinii a do své diecéze se mohl vrátit až roku 523, za nového krále Hildericha. O posledních 10 letech Fulgenciova života seuvádí, že to byla doba nerušeného a chvályhodného působení.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo, sancta Dei Genetrix ; Iustinus, episcopus (asi s. IV); Almachius (391); Eugendus (516); Fulgentius, ep. Ruspen (533); Clarus, abbas Viennen (660/670); Frodobertus (asi 667); Gulielmus, abbas Divionen (1031); Odilo (1049); Hugolinus, eremita (s. XIV.); Iosephus Maria Tomasi (1713); Ioannes et Renatus Lego (1794); Vincentius Maria Strambi (1824); ValentinusPaquay (1905); Sigismundus Gorazdowski (1920); Petrus Iacobus Cortasa Monclú, Narcissus Baldomerus Arribas Arnaiz, Eugenius Néstor Ctesiphon Ortega Villamudrio et Colombanus-Paulus Oza Motinot Henricus (1937); Aloysius Grozde (1943); Marianus Konopiński (1943); Zdislava (1252)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský