Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





sv. Zikmund Gorazdowski
Sigismundus Gorazdowski

1. ledna, připomínka
Postavení:kněz
Úmrtí:1920

ŽIVOTOPIS

Pocházel z polské početné rodiny. Jako jediný syn se dožil dospělosti i přes onemocnění tuberkulózu. Svůj život zasvětil Bohu a dobru pro bližní. Stal se knězem. Pracoval na obnově křesťanského života za pomoci katechezí, tisku a skutků milosrdenství. Pro svou činnost byl nazván knězem vyděděných, otcem chudých a apoštolem Božího milosrdenství. Ukázal, co dokáže jeden, byť nemocný člověk, který měl plnou důvěru v Boha.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

VĚROHODNÝ SVĚDEK BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ

Narodil se 1. 11. 1845 v Sanoku v Polsku jako druhý ze sedmi dětí Felixe a Aleksandry. Již v dětství onemocněl tuberkulózou, která byla tehdy považována za nevyléčitelnou. Po studiích na gymnáziu v Přemyšlu odešel na právní fakultu Univerzity Jana Kazimíra ve Lvově. Necítil se tam ale dobře a po druhém ročníku, v roce 1865, z ní přešel do Vyššího teologického semináře ve Lvově. Po dokončení teologie v roce 1869 se u něj opět objevily hrozivé příznaky tuberkulózy, pro které nemohl přijmout kněžské svěcení. Teprve po dvouleté intenzivní léčbě byl 25. 7. 1871 ve lvovské katedrále vysvěcen na kněze. Své sestře prozradil, že Bohu děkuje za nemoc z mládí, která ovlivnila jeho život, protože nebýt tohoto onemocnění, jeho cesta by ke kněžství nevedla. Po přijetí této svátosti pronesl modlitbu: „Všemohoucí, smiluj se nad svým pokorným služebníkem a dopřej mi síly, abych mohl splnit své poslání a celý život zasvětit pro dobro bližních.“

Během prvních šesti let působil jako kaplan, vikář nebo administrátor v Tartakowe, Wojnilowe, Bukaczowciach, Gródku Jagiellońska a Zydaczowe. Věnoval se zvláště dětem a mladým lidem. Byl autorem náboženských spisů a vydání jeho katechismu pro lidové školy bylo hodnoceno jako nejvhodnější učebnice náboženství. P. Zikmund Gorazdowski vydával v letech 1908 až 1910 i vlastní noviny „Gazeta Codzienna“.

Byl empativní, otevřený i citlivý k potřebám všech lidí, zvláště k nemocným, chudým a dětem. Náročnost poslání můžeme vidět např. na působení P. Zikmunda ve farnosti Wojnilowo, do které patřilo 30 obcí a 19 škol, kde děti učil. Za epidemie cholery, nehledě na vlastní bezpečnost, každému nemocnému spěchal na pomoc, nosil i léky a povzbuzoval ve víře a naději. Zemřelé připravoval k pohřbu a ukládal do hrobu. Svou činností vzbuzoval úctu nejen u křesťanů.

V roce 1877 ho představení poslali do několika farností ve Lvově, kde se potom podílel na organizování charitativních aktivit. Zakládal útulky pro chudé, nemocné, těžce postižené a vytvořil řeholní kongregaci žen, které pověřil péčí o osoby v těchto zařízeních. V roce 1882 založením Domu práce pro žebráky rozdělil žebrající na ty, co pomoc potřebují a ty, co si z žebrání dělali „živnost“. Mnozí z nich se zapojili do normálního pracovního života. V roce 1886 založil Internát svatého Josafata pro chudé studenty učitelského ústavu, který sám vedl.

Je zaznamenáno, že v Haliči se zasloužil o Ústav Dítěte Ježíše pro osamělé matky a odložené novorozence. V letech 1892 až 1916 zde našlo pomoc 2870 dětí. Z tohoto počtu 836 dětí odešlo s matkami, 802 do svých rodin, 173 bylo adoptováno a zbývající přešly k řeholním sestrám, které jim poskytly náhradní domov. K dalším plodům iniciativy P. Zikmunda patří: Polsko-německá Škola svatého Josefa, Spolek sv. Salome - na pomoc chudým vdovám s dětmi, Sdružení chudých šiček i Svaz dobročinných spolků a ústavů v Haliči.

Pro některou charitativní práci využil skupinu františkánských terciářů. V roce 1884 se podílel na vzniku Kongregace sester svatého Josefa s řeholí třetího řádu svatého Františka. Jejich náplní bylo věnovat se základům výchovy, katechetické osvěty a charitativní činnosti. Postupně se jejich působení rozšířilo v Polsku, v Německu, ve Francii, v Kongu, v Brazílii a na Ukrajině.

P. Zikmund Gorazdowski zemřel v 74 letech ve Lvově na Ukrajině.

Blahořečený byl 26. 6. 2001 Janem Pavlem II. ve Lvově a 23. 10. 2005 byl papežem Benediktem XVI. kanonizován.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

U sv. Zikmunda byla důkazem jeho skutečného apoštolátu neustálá charitativní činnost, ochrana života, evangelium v praxi. Přečtu si z Matoušova evangelia (Mt 25,31-46) část, kde je uveden význam toho, co jsme udělali i k čemu jsme byli lhostejní.

Bože, světlo věřících a pastýři svého lidu, Tys povolal svatého Zikmunda, aby sloužil Tvé církvi svým kázáním i příkladem; pomáhej nám, abychom na jeho přímluvu, zachovali víru, kterou hlásal, a kráčeli cestou, kterou ukazoval svým životem. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(ze závěrečných modliteb breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo, sancta Dei Genetrix ; Iustinus, episcopus (asi s. IV); Almachius (391); Eugendus (516); Fulgentius, ep. Ruspen (533); Clarus, abbas Viennen (660/670); Frodobertus (asi 667); Gulielmus, abbas Divionen (1031); Odilo (1049); Hugolinus, eremita (s. XIV.); Iosephus Maria Tomasi (1713); Ioannes et Renatus Lego (1794); Vincentius Maria Strambi (1824); ValentinusPaquay (1905); Sigismundus Gorazdowski (1920); Petrus Iacobus Cortasa Monclú, Narcissus Baldomerus Arribas Arnaiz, Eugenius Néstor Ctesiphon Ortega Villamudrio et Colombanus-Paulus Oza Motinot Henricus (1937); Aloysius Grozde (1943); Marianus Konopiński (1943); Zdislava (1252)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský