Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

Jakub Cortasa Monclú @
Jakub Cortasa Monclú

Used with permission of The Hagiography Circle


Nestor Evžen Tesifone Ortega Villamudrio @
Nestor Evžen Tesifone Ortega Villamudrio

Used with permission of The Hagiography Circle


 Baldomero /Narciso/ Arribas Arnaiz @
Baldomero /Narciso/ Arribas Arnaiz

Used with permission of The Hagiography Circle


Jindřich /Kolomban Pavel/ Oza Motinot@
Jindřich /Kolomban Pavel/ Oza Motinot

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Jakub /Petr/ Cortasa Monclú a 3 spolubratři
Petrus Iacobus Cortasa Monclú, Narcissus Baldomerus Arribas Arnaiz, Eugenius Néstor Ctesiphon Ortega Villamudrio et Colombanus-Paulus Oza Motinot Henricus

1. ledna, připomínka
Postavení:mučedníci FMS
Úmrtí:1937

ŽIVOTOPIS

Jakub Cortasa Monclú se narodil 15. 7. 1883 v Milla v provincii Lleida ve Španělsku. Vyrůstal ve věřící rodině a za jejího radostného souhlasu v srpnu 1898 vstoupil do kláštera Maristů ve Vic v provincii Barcelona. Začal zde noviciát a na Nový rok obdržel řeholní hábit. Po slibu poslušnosti v srpnu 1900 působil jako učitel na školách kongregace Maristů v Sabadell v Barceloně, v San Andrés de Palomar, v Torrelaguně v Madridu, kde působil nejdéle, z toho 6 let jako ředitel v Cabezón de la Sal. Po působení v Arceniega v Álava se na toto místo opět na 6 let vrátil. Zde také vyučoval v době vypuknutí občanské války.

Věčné řeholní sliby složil v Manresa v provincii Barcelony po pěti letech od prvního slibu poslušnosti. Je charakterizován jako příkladný, obětavý, prostý a pozorný učitel, který se choval jako otec všech. Vyučoval děti z nižších tříd, chudé studenty a děti pracujících rodičů.

Otec Petr Jakub Cortasa byl 30. 12. 1936 s dalšími bratry zatčen a byli uvězněni v Santander. O dva dny později byl z vězení odveden i se třemi spolubratry: Narcisem, Nestorem Evženem a Jindřichem Kolombanem Pavlem směrem k majáku Cape Mayor. Tam byli s největší pravděpodobností zabiti a hozeni do moře.

Společně byli blahořečeni papežem Františkem mezi 522 dalšími mučedníky.

Nestor Evžen Tesifone Ortega Villamudrio se narodil 10. 4. 1912 v Arlanzón v provincii Burgos ve Španělsku. K Maristům v ArceniegaÁlava, přišel poprvé 16. 9. 1924, ale měl problémy s učením i se zdravím. Vrátil se proto k rodině a u Maristů pak nastoupil 14. 9. 1929 do noviciátu v Les Avellanes. Po roce přijal řeholní hábit a jméno Nestor Evžen. První sliby složil 8. 9. 1931 a po nich se věnoval pedagogickému vzdělávání. Od září 1933 pracoval jako kuchař ve škole Maristů v Haro v La Rioja. V lednu 1935 byl poslán do Zaragozy, kde učil na základní škole a od začátku září začal vyučovat na škole v Carrejo. Zde byl zatčen a dopraven do vězení v Santander, kde pravděpodobně v posledních dvou dnech před smrtí byl pohromadě se spolubratry Petrem Jakubem Cortasou, Narcisem a Jindřichem Kolombanem Pavlem. S nimi byl popraven pro víru pravděpodobně shozením z majáku do moře.

Baldomero /Narciso/ Arribas Arnaiz se narodil 27. 2. 1877 v Santibañez de Esgueva v provincii Burgos v regionu Castilla y León ve Španělsku. Byl nejmladší ze tří bratrů a již ve 13 letech reagoval na Boží volání. V lednu 1892 Baldomero nastoupil k Maristům v Canet de Mar v provincii Barcelona. O dva roky později začal noviciát a v den slavnosti Neposkvrněného početí oblékl řeholní hábit a přijal jméno Narciso. První slib poslušnosti vykonal 7. 8. 1894 a věčné sliby složil 28. 8. 1898 v San Andrés de Palomar v Barceloně. Začal vyučovat v PalafrugellGirona a ve školním roce 1904-1905 v Zaragoze. Poté působil v Cartagena, Murcia, Malgrat de Mar v Barceloně, Calatayud v Zaragoze, Cullera ve Valencii, opět v Gironě, Igualada v Barceloně, Lleida, Toledu, Zaragoze a znovu v Calatayud a Cabezón de la Sal, kde učil posledních šest let života.

Už od mládí velmi ochotně pomáhal každému, kdo potřeboval. Vynikal evangelickou prostotou a mnoha ctnostmi. Dodržoval řádová pravidla a byl velmi dobrým učitelem. Snažil se vždy zlepšit situaci znevýhodněných dětí a byl aktivní v oblasti péče o rodinu. Po zatčení 30. 12. 1936 byl dva dny vězněn se svými spolubratry Petrem Jakubem Cortasou, Nestorem Evženem a Jindřichem Kolombanem Pavlem a s nimi pak podstoupil mučednickou smrt pro víru pravděpodobně i se shozením z majáku do moře.

Jindřich /Kolomban Pavel/ Oza Motinot se narodil 1. 8. 1877 v Lyonu ve Francii. V době Jindřichova dětství se s ním rodiče přestěhovali do Saint-Donat v departementu Drôme a v regionu Rhône-Alpes. Zde nastoupil do školy a rozhodl se pro řeholní učitelské povolání. Noviciát začal u Maristů 3. 5. 1893 v Saint-Paul-Trois-Chateaux. Hábit oblékl 24. 8. téhož roku i s přijetím řeholního jména Kolomban Pavel. Slib poslušnosti složil 10. 9. 1896 a věčné sliby 19. 10. 1901. V jeho charakteristice je uvedeno, že byl plachý a poddajný, a snad právě proto představení poměrně často měnili místa jeho působení. Měl intelektuální schopnosti, ovládal francouzský, španělský a anglický jazyk, byl zdrženlivý a měl hudební talent. Vedle učitelské profese působil jako vychovatel. Od ledna 1904 přešel na školy Maristů ve Španělsku počínaje Pamplonou. V srpnu 1926 byl poslán do komunity v Carrejo v Cantabria, aby v ní pracoval nejen s dětmi. Hrál také na varhany a dával soukromé hodiny francouzštiny.

Po vypuknutí občanské války v červenci 1936 Kolomban Pavel měl možnost odvolat se na francouzskou státní příslušnost a vrátit se do vlasti. Ale z lásky ke komunitě španělských spolubratrů se rozhodl sdílet s nimi vše až do konce. Se skupinou bratrů byl po zatčení 30.12. 1936 dopraven do vězení ve Santander. Na Nový rok byl s Petrem Jakubem Cortasou, Narcisem a Nestorem Evženem odveden směrem k majáku Cape Mayor. Tam byli s největší pravděpodobností pozabíjeni a naházeni do moře.

Společně byli 13. 10. 2013 blahořečeni papežem Františkem mezi 522 mučedníky z období občanské války ve Španělsku.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo, sancta Dei Genetrix ; Iustinus, episcopus (asi s. IV); Almachius (391); Eugendus (516); Fulgentius, ep. Ruspen (533); Clarus, abbas Viennen (660/670); Frodobertus (asi 667); Gulielmus, abbas Divionen (1031); Odilo (1049); Hugolinus, eremita (s. XIV.); Iosephus Maria Tomasi (1713); Ioannes et Renatus Lego (1794); Vincentius Maria Strambi (1824); ValentinusPaquay (1905); Sigismundus Gorazdowski (1920); Petrus Iacobus Cortasa Monclú, Narcissus Baldomerus Arribas Arnaiz, Eugenius Néstor Ctesiphon Ortega Villamudrio et Colombanus-Paulus Oza Motinot Henricus (1937); Aloysius Grozde (1943); Marianus Konopiński (1943); Zdislava (1252)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský