Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





blah. Markolín Amanni
Marcolinus Amanni

2. ledna, připomínka
Postavení:kněz OP
Úmrtí:1397

ŽIVOTOPIS

Narodil se asi v roce 1317 ve Forlì v Itálii. Jeho biografie uvádějí, že už v dětském věku 10 let vstoupil do dominikánského kláštera ve Forlì. Vedl zde jednoduchý, vyrovnaný život s důsledným dodržováním pravidel řádu asi přes let. Byl příkladem velké pokory, zbožnosti a lásky. Považoval si ticha a samoty pro modlitbu. Nechal se vést Duchem svatým, žil ve skrytosti, asketickým životem a v důvěrném vztahu k Panně Marii, jejíž obraz byl jedinou výzdobou jeho cely. Dá se říci, že byl jejím apoštolem, který měl promlouvat svým příkladem v době určitého úpadku řádu, jenž je dodatečně spojován s následky černého moru. Ten způsobil velké prořídnutí řad řeholníků a mnohé z nich pro lidskou slabost odváděl od přísné cesty, ke které se zavázali.

Markolín se stále obracel k Bohu s touhou žít ve spojení s ním a v souladu s jeho vůlí. Nechtěl vynikat nad druhé ani když se stal knězem a měl učit a kázat. Pamatoval stále na úmysl zakladatele Dominika (pam. 8.8.), že je třeba vnímat Boha v sobě, sjednocovat se s Ježíšovým srdcem a kázat velmi jasnými každodenními příklady čerpanými z pokladu vnitřního života.

Markolín se radoval z každého dobra, které mohl udělat pro chudé a pro děti.

Zemřel asi ve věku nedožitých 70 let. Po jeho smrti byly na jeho kolenou objeveny mimořádně velké mozoly od klečení. Je pohřben v katedrále Santa Croce ve Forlì.

Papež Benedikt XIV. 9. 5. 1750 potvrdil jeho kult na stupni blahořečení.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Basilius Magnus et Gregorius Nazianzenus (379, c. 389); Gregorius Nazianzenus et Basilius Magnus (c. 389, 379); Telesphorus Pp (ca. 136); Argeus, Narcissus et Marcellinus, m. Romam (s. IV.); Theodorus, ep. Massilien (594); Bladulphus (asi 630); Ioannes, ep. Mediolanen (asi 660); Vincentianus (672); Mainchinus (s. VII.); Adalhardus (826); Airaldus (1146); Silvester, abbas (s. XII.); Marcolinus Amanni (1397); Stephana Quinzani, Tertius Ordo Sancti Dominici (1530); Gulielmus Repin et Laurentius Bâtard (1794); Maria Anna (Maria Stella) Soureau-Blondin

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský