Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle






sv. Rafaela /Marie/ od Nejsv. Srdce Porras y Ayllón
Raphaela Maria a Sacro Corde Porras Ayllón

6. ledna, připomínka
Postavení:zakladatelka ACJ
Úmrtí:1925

ŽIVOTOPIS

Narodila se 1. 3. 1850 v Pedro Abad u Córdoby ve Španělsku. Měla sestru Dolores a údajně asi 11 bratrů, z nichž čtyři brzy zemřeli. Jejich otec Idelfons Porras zemřel za epidemie cholery, když dceři Rafaele byly 4 roky. V dětství byla přitahována světským životem, ale v patnácti letech učinila slib čistoty. Její maminka Rafaela roz. Aillón zemřela v roce 1869. Proti plánům mladé Rafaely se postavili její bratři. Rafaela se sestrou Dolores měly zájem o vstup do některé řeholní charitativní společnosti. V únoru 1874 obě sestry prý tajně opustily domov, aby se v Córdobě připojily k francouzským řeholnicím. Noviciát započaly ve větší skupině novicek 4. 6. 1874 s přijetím řeholního hábitu. Po roce se francouzské řeholnice vracely se čtveřicí novicek do Sevily, kde předtím založily klášter. Jednalo se o společnost Marie Reparatrixové. Biskup Córdoby v diecézním městě jmenoval za představenou zbývajících sester Rafaelu Porras. Po pozdějším zjištění, že nespadají pod jurisdikci biskupa, jelikož nebyly kanonicky ustaveným společenstvím, se situace změnila. Jistý jezuita jim pak pomohl usadit se v Madridu, kde žily podle pravidel sv. Ignáce z Loyoly.

Dočasné sliby obě sestry složily 8. 6. 1877 v Madridu. Sestra Rafaela od Nejsv. Srdce se věnovala duchovní formaci sester Služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Dolores řeholním jménem Maria del Pilar měla vlohy starat se o ekonomickou stránku kláštera. V roce 1886, po obdržení dekretu z Vatikánu, se sestry staly Institutem služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova s Rafaelou v čele. V roce 1887 přišlo definitivní schválení od Svatého stolce a 4. 11. 1888 Rafaela Marie složila věčné sliby.

Další rok po změně názvu (Reparation sestry srdce Jesuse) na Služky Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (španělsky: Esclavas del Sagrado Corazón de Jesús; latinsky: Ancillae Cordis Iesu) došlo k neshodám. Rodné sestry přitom chtěly napravovat životy lidí. Se všemi problémy přicházet k Bohu, pomáhat chudým rodinám a dětem s touhou, aby všichni lidé mohli prožívat bezpodmínečnou Boží lásku. Sestra Rafaela od Nejsv. Srdce řešila nedorozumění pokorným přijetím ústupu. Poté co byla označena za blázna a sesazena z funkce byla poslána do konventu v Římě bez příležitostí zapojit se do prací ostatních sester. Tam strávila posledních 32 let života jako jedna z posledních, přijímajíce situaci jako Boží vůli. Po 8 let zde trpěla bolestmi v noze a ke konci života jí selhávala paměť. Zemřela ve věku 75 let.

Blahořečená byla 18. 5. 1952 papežem Piem XII. a svatořečená 23. 1. 1977 papežem Pavlem VI.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

In Epiphania Domini; Iulianus et Basilissa, m. in Thebaide (s. IV.); Felix, ep. Nanneten (582); Macarius, abbas Herbipolitan (1153); Petrus Thomas, ep. Cpolitan (1366); Andreas Corsini (1373); Ioannes de Ribera (1611); Carolus de Setia (1670); Rita a Jesus Lopez de Almeida (1913); Raphaela Maria a Sacro Corde Porras Ayllón (1925); Andreas (Alaphridus) Bessette (1937)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský