Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Alexandr
Alexander, ep. Alexandrin

26. února, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:326

ŽIVOTOPIS

Od r. 313 byl biskupem v egyptské Alexandrii. Svou učenost, pravověrnost a statečnost osvědčil v boji proti ariánství. Kolem roku 320 asi se sto biskupy z Egypta a Lybie vyloučil z církve bludaře Aria. Krom toho, že biskupům napsal asi 70 listů, obrátil se na papeže Silvestra, aby svou autoritou zasáhl do věroučného sporu, do kterého nesprávně zasahoval i císař Konstantin. Roku 325 na prvním všeobecném sněmu v Niceji bylo dík Alexandrovi a jeho jáhnu Athanasiovi obhájeno pravé učení o božské přirozenosti Krista, které bylo vloženo do vyznání víry.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

PRVNÍ BOJOVNÍK PROTI ARIANISMU

Zprávy o Alexandru většinou začínají jeho nástupem na biskupský stolec u sv. Marka v Alexandrii. V té době mohl být asi 60letý. Měl mírnou povahu s něžnou láskou k věřícím. Dbal na zachovávání čisté víry a bojoval proti bludu, který začal rozsévat ctižádostivý Arius. Ten učil, že Ježíš je pouze stvořenou bytostí, která je prostředníkem mezi námi a Bohem. Alexandr se mu nejdříve snažil domluvit, ale marně. Pyšný Arius se chtěl dostat na místo Alexandra a stále víc prosazoval své bludy, V srdci zraněný Alexandr svolal v roce 321 do sídelního města církevní sněm, jehož se z Egypta a z Libye zúčastnilo sto biskupů. Na tomto sněmu bylo Ariovo učení zkoumáno, jako bludné zavrženo a Arius byl pro svou neústupnost vyobcován z Církve.

Arius však rozesílal dopisy, v nichž líčil alexandrijského biskupa jako původce roztržky v Církvi a sebe vydával za trpitele pro čisté evangelium. Za účelem rozšíření bludařství skládal i písně a svedl mnoho věřících, kněží i biskupů. Svedený lid považoval Alexandra za původce svárů, který nevinného mudrce Aria postihl klatbou.

Křesťanský císař Konstantin neměl jasno oč běží, přesto se vložil do sporu a chtěl dosáhnout usmíření obou stran a jednoty, proto psal Alexandrovi i Ariovi a biskupa Hosia z Kordovy poslal vyjednávat smíření. Pro beznadějný výsledek svolal r. 325 první všeobecný církevní sněm do města Niceje v Bithynii. Na tomto koncilu se sešlo 300 biskupů a mnoho kněží a jáhnů. Mnozí byli viditelně poznamenáni tvrdým pronásledováním, že by se snad dalo i říci, že šlo o sněm mučedníků. Nechyběli ani zástupci papeže Silvestra. Alexandr přijel s jáhnem Atanášem a Ariovi vytkli jeho bludy. Ten pak vyložil své učení, ale byl usvědčen z bludařství. Shromáždění biskupové jasně formulovali učení katolické Církve ve vyznání víry, tak jak se modlí při slavných mších sv. (viz modlitba zde za životopisem). Ti, kdo popírali Božskou přirozenost Krista, byli vyloučeni.

Po návratu seznámil věřící s výroky sněmu a protože se jeho pozemské putování chýlilo ke konci doporučil za svého nástupce jáhna Atanáše a pět měsíců po ukončení sněmu zemřel.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad svou vírou v rozjímání nad Nicejským vyznáním víry. Co vše pro mne znamená?

„Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe.

Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou Církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.“

Bože, Tys naplnil svatého Alexandra svou láskou, dal jsi mu víru, se kterou bojoval proti bludům, nakonec jsi ho přidružil k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s ním účast na tvé slávě. Skrze Krista, našeho Pána. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Alexander, ep. Alexandrin (326); Porphyrius, ep. Gazen (421); Faustinianus (s. IV.); Agricola, ep. Nivernen (ca. 594); Victor, eremita (s. VII.); Andreas, ep. Florentin. (s. IX); Robertus Drury (1607); Paula a Sancto Iosepho Calasanctio Montal Fornés (1889)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský