Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Sáva /Sabas/ Srbský
Sabas

14. ledna, připomínka
Postavení:arcibiskup pravoslavné církve
Úmrtí:1247

ŽIVOTOPIS

Jméno této velké osobnosti v Martyrologium Romanum sice nenajdeme, protože byl mezi světce zařazen pouze pravoslavnou církví. Vyskytuje se ale ve stolních kalendářích katolických vydavatelství v Česku a tím vzbuzuje zájem o informace z jeho života.

Je všeobecně považován za jednu z nejdůležitějších osobností srbské historie. Usmířil nejen své bratry znepřátelené kvůli světské moci, ale usmiřoval i Srby s jejich sousedy a vnášel pokoj a mír mezi balkánské národy. Měl vliv na srbský stát i kulturu a je považován za zakladatele nezávislé srbské literatury. Už v mládí se zavázal k překládání patristických a liturgických textů do srbské slovanštiny.

.

Narodil se kolem roku 1175 jako srbský princ Rastko Nemanja, třetí syn krále Štěpána I. Nemanji a jeho manželky Anny. V 17 letech odešel bez vědomí rodičů na horu Athos na poloostrově Chalkidiki, kde byly kláštery výhradně řeckých pravoslavných mnichů. Rodiče vyvinuli iniciativu k jeho návratu, ale nakonec došlo k tomu, že otec Štěpán I. sám složil vládu a vstoupil do kláštera za synem Sávou.

Sáva se svým otcem obnovil rozpadlý Chilandarský klášter a později, před otcovou smrtí, se zde stal igumenem. Vymohl nezávislost srbské církve na cařihradském patriarchovi a roku 1219 byl ustanoven srbským arcibiskupem.

Papeže Honoria III. požádal o královskou korunu pro rodného bratra Štěpána II. a staral se také o bezpečí země. Návštěvou v Uhrách prý předešel válce.

V roce 1233 se Sáva vzdal funkce a odešel do Svaté země. Na zpáteční cestě onemocněl a v Tărnovo v Bulharsku v roce 1236 zemřel. Půl roku po smrti byly jeho ostatky přenesené do Meleševského kláštera v Srbsku, ale v roce 1595 byly spáleny pašou Sinamem.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nino (s. IV.); Potitus (století neznámé); Glycerius (století neznámé); Felix, presb. Nolan (s. III/IV); Macrina, matrona (asi 304); martyres Raíthi et in monte Sinaj monachi (asi s. IV.); Firminus, ep. in Gallia (s. V.); Euphrasius, ep. Arvernen (515/516); Datius (552); Fulgentius, ep. Astigitan (asi 632); Oda Novariensis (asi 1200); Odoricus Mattiuzzi de Portunaone (1331); Lazarus seu Devasahayam Pillai , martyr (1752); Petrus Donders (1887); Alphonsa Clerici (1930); Carolus ab Alcubilla (1937); Franciscus Martínez Garrido (1938); Sabas (1247)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský