Světci k nám hovoří...


sv. Tarzície

Tarsicia

15. ledna, připomínka
Postavení:panna a mučednice
Úmrtí:s. VI./VII.

ŽIVOTOPIS

Pocházela z Narbonne (tehdejší římské provincie v Galii) na území dnešní jižní Francie. Byla sestrou sv. Fereola z Uzès a údajně i vnučkou krále Chlotara II. V mladém věku odešla do jeskyně v lesích u dnešní Rodelle poblíž Rodez v Rouergue v regionu Midi-Pyrénées a žila tam jako poustevnice. Podle jedné legendy se zde živila kozím mlékem a zemřela v pověsti svatosti. Podle Martyrologium Romanum jako panna a mučednice. Po její smrti bylo na obloze vidět světlo, které bylo pokládáno za znamení upozorňující na její svatost. Pohřbena byla v místech benediktinského kláštera Le Monastère u Rodezu.

V legendárním podání je uváděno, že při jejím pohřbu došlo přispěním biskupa z Rodezu k doteku s další mrtvou osobou, která ožila. To se mohlo stát i tématem zobrazení Tarzície.

Za Francouzské revoluce byly z důvodu zrušení kláštera ostatky sv. Tarzície uloženy v karmelitánském klášteře Rodez poblíž její jeskyně u Rodelle. Nachází se zde také pramen, jehož voda je používána proti očním onemocněním.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Arnoldus Janssen (1909); Secundina (století neznámé); Ioannes Calybita (s. V.); Ita (577); Probus, ep. Reatin (asi 570); Maurus, abbas (s. VI-VII.); Tarsicia (s. VI./VII.); Ablebertus seu Emebertus (asi 645); Malardus (asi 650); Romedius (asi s. VIII.); Bonitus (asi 710); Arsenius, eremita (904); Petru s de Castronovo (1208); Iacobus Eleemosynarius (asi s. XIII.); Angelus de Valido (1325); Franciscus Fernández de Capillas (1648); Seraphinus Sarovski (1833); Valentinus Palencia Marquin et IV socii (1937); Nicolaus Gross (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.