Agricola, ep. Nivernen
| 26. února, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | asi 594 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze šlechtické rodiny v Nevers ve Francii. Někde se udává, že pro tento region ho burgundský král Gontran jmenoval guvernérem. V životopisech Agrikoly bývá zmiňováno přesvědčení, že byl přítelem Venancia Fortunata (pam. 14. 12.). Více než o jeho postavení a kontaktech se prý začala šířit pověst o jeho dobrém křesťanském životě. Snad právě to přispělo k tomu, že po smrti biskupa Eoladia byl vybrán na jeho místo. Podle účasti na koncilech se jedná o dobu mezi roky 570 až 580. Agricola se v letech 581 a 585 účastnil synod v Mâconu a v roce 583 v Lyonu.Další zprávy o něm máme z roku 589, kdy v klášteře Svatého Kříže v Poitiers došlo ke vzpouře a biskup Agrikola patřil mezi pověřené kanonickým vyšetřováním. Údajně dvě řeholnice z královského rodu, Chrodechilde a Basina, nebyly spokojeny s vedením abatyší Radegundy a vzbouřily se. O této situaci se dovídáme z knihy Řehoře z Tours „Historia Francorum“, ve které se více rozepisuje o zúčastněných, tedy i o biskupovi Agrikolovi. Ten navrhoval pro obě řeholnice rozvracející mnišský pořádek exkomunikaci a v té době obě z kláštera uprchly.
Agricola zemřel a byl pohřben v Nevers v kostele sv. Vincence, který byl v roce 841 po něm přejmenován. Za Francouzské revoluce v roce 1791 byly kostel a s ním většina relikvií zničeny. Přesto byla část relikvií údajně převezena do Nolay ve Francii.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Alexander, ep. Alexandrin (326); Faustinianus (s. IV.); Porphyrius, ep. Gazen (421); Agricola, ep. Nivernen (asi 594); Victor, eremita (s. VII.); Andreas, ep. Florentin. (s. IX); Robertus Drury♦ (1607); Paula a Sancto Iosepho Calasanctio Montal Fornés♦ (1889); Iosephus Rossi♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský