Světci k nám hovoří...


blah. Poppo ze Stavelotu

Poppo

25. ledna, připomínka
Postavení:opat
Úmrtí:1048

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 978 v Deinze u města Gentu v dnešní Belgii jako syn vlámského šlechtice Titzekina a Adelviny. Otec po jeho narození padl v jedné bitvě a matkou byl pak vychováván ke zbožnosti.

V roce 1000, ve 22 letech, navštívil jako poutník Jeruzalém a o pět let později Říma. Pod vlivem nočního vidění, při kterém viděl své kopí jako hořící pochodeň, se místo vojenské kariéry rozhodl stát mnichem. Vstoupil do benediktinského kláštera v St-Thierry v Remeši. Pod vedením mnicha Etelberga se vrátil ke studiu. Po jeho dokončení dostal za úkol zajistit pořádek v benediktinské komunitě v Arrasu. Potom v Saint-Vannes opatovi Richardovi pomáhal s mnišskými reformami. Zde se od něj učil udržovat pořádek a získával zkušenosti s reorganizací i vedením a kontrolou účtů klášterů. Dbal také na to, aby změny v klášterech byly i na prospěch okolnímu obyvatelstvu.

V roce 1020 byl jako opat poslán do Stavelot-Malmedy, aby se i zde věnoval reformě kláštera. Legenda zároveň zmiňuje také jeho péči o místní nemocné včetně uzdravení malomocného, na kterého položil svou přikrývku, a vzkříšení pastýře potrhaného vlkem. Z dalších zázraků je mu připisována záchrana Huga spadlého při dostavbě opatství z lešení a jiné. Již v roce 1024 mu prý z rozhodnutí císaře Jindřicha II. přibyla starost o klášter svatého Maximina v Trevíru. Udává se, že už v Malmedech byl ohrožován nožem, jeho protivníci se ho pak pokusili zabít mečem a poté i jedem v Trevíru. Vztahuje se tak na něj blahoslavenství těch, kdo jsou pronásledovaní pro spravedlnost (srov Mt 5,10). Zemřel ve věku 70 let, teprve když na jedné ze svých cest za povinnostmi dostal v Marciennes infarkt. Po převezení do Stavelotu byl pohřben v kostele kláštera. Ze zázraků, které se udály u jeho hrobu, je připomínáno zvláště uzdravení z vodnatelnosti. Jeho ostatky k úctě na oltářích byly vyzdviženy v roce 1624.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

conversio Paulus, Apostolus ; Ananias, discipulus Iesu (s.I.); Arthemas (s. III./IV.); Agileus (s. III./IV.); Iuventinus et Maximinus, m. (363); Bretannio (s. IV.); Palæmon (s. IV.); Præiectus et Amarinus (676); Henricus Suso (1366); Poppo (1048); Antonius Migliorati (1450); Archangela Girlani (1495); Franciscus Zirano (1603 ); Emmanuel Domingo y Sol (1909); Æmilia Fernández Rodríguez (1939); Maria /Magdalena Antonia/ Teresa Grillo Michel (1944); Antonius Świadek (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.