Světci k nám hovoří...


blah. Antonín Migliorati

Antonius Migliorati

25. ledna, připomínka
Postavení:kněz OSA
Úmrtí:1450

ŽIVOTOPIS

Narodil se 17. 1. 1355 v Amandole poblíž Ascoli Piceno v Itálii. Rodiče Simplician a Jana Migliorati byli skromnými chudými zemědělci s velkou vírou, kteří u Antonína vytvářeli pevné základy víry a lásky. Uvádí se, že v něm vypěstovali lásku k modlitbě, ochotu k oběti, postoj vyrovnanosti s obtížemi života a oddanost Ježíši s myšlenkami na jeho umučení.

Antonín býval už jako malý častým návštěvníkem kostela sv. Vincence, kam rád chodil rozmlouvat s Bohem. Na škole u benediktinů se stal oblíbeným studentem. Asi v té době byl inspirován životem a dílem sv. Mikuláše z Tolentina OESA (pam. 10. 9.), a proto se potom rozhodl vstoupit k augustiniánům v rodném městě. Stal se zde knězem a pak asi po dobu 12 let žil a působil v Tolentinu. Na nějakou kratší dobu byl poslán do kláštera v Bari a od roku 1400 působil v rodné Amandole. Zde byl jmenován představeným konventu a začal s přestavbou starého kláštera a vedle něj i se stavbou nového kostela. Vynikal v apoštolské horlivosti, v pokoře a jako vyhledávaný zpovědník.

V 95 letech se mu dostalo od Panny Marie zjevení o blížící se smrti a sdělil to svým spolubratrům, aby mu pomohli s modlitbou. Bez zmínky o předchozí nemoci odešel do Boží náruče poté, co přijal svátost nemocných a sv. přijímání s největší oddaností jako viaticum pro cestu na věčnost.

K jeho hrobce brzy začal přicházet narůstající počet poutníků, včetně těch, kteří přišli poděkovat za zázračné uzdravení. Byla zde proto založena „Kniha zázraků“, která sahá až do roku 1756. Obsahuje záznamy náhlých uzdravení různě ochromených, slepých, z epileptického onemocnění a vysvobozených z neštěstí, kteří přicházeli poděkovat. Zápis se většinou konal před notářem a z těchto zápisů bylo 155 zázraků zkoumáno pro potřebu blahořečení. V roce 1453 bylo jeho tělo vyzdviženo z hrobu, posouzeno jako neporušené, přeneseno do kostela a uloženo do zvláštní schránky v oltáři.

Blahořečený byl 11. 7. 1759 papežem Klementem XIII.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

conversio Paulus, Apostolus ; Ananias, discipulus Iesu (s.I.); Arthemas (s. III./IV.); Agileus (s. III./IV.); Iuventinus et Maximinus, m. (363); Bretannio (s. IV.); Palæmon (s. IV.); Præiectus et Amarinus (676); Henricus Suso (1366); Poppo (1048); Antonius Migliorati (1450); Archangela Girlani (1495); Franciscus Zirano (1603 ); Emmanuel Domingo y Sol (1909); Æmilia Fernández Rodríguez (1939); Maria /Magdalena Antonia/ Teresa Grillo Michel (1944); Antonius Świadek (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.