Světci k nám hovoří...


Panna Maria Andělská z Porciunkule

Maria Virgo Angelorum de Portiuncule

2. srpna, připomínka
Postavení:Královna andělů
Úmrtí:/rok vysvěcení 1223/

ŽIVOTOPIS

Serafínský otec František ve své veliké lásce k blahoslavené Panně Marii věnoval zvláštní péči kostelíku, který se nazývá "Svatá Maria Andělská" nebo "z Porciunkule". Místo nazval Porcinkulí, v překladu podílečkem (lat. portio = podíl). Dostal ho od benediktinských mnichů i s kostelíkem, který opravil a v němž položil šťastný základ řádu Menších bratří a později připravil počátek řádu klarisek.

František pro ctnost chudoby nechtěl být vlastníkem místa, ale jen trvalým uživatelem, a proto benediktinům na Monte Subasio za něj odváděl jako roční nájem koš ryb nalovených v blízkém potoce. František byl přesvědčen, že i když vyvoleným se uděluje Boží milost na každém místě, přece jen byl kostelík P. Marie Andělské v Porciunkuli místem hojnějších milostí a častěji navštěvovaným nejvyššími duchy. Horlivým bratrům kladl na srdce, aby v chudých chýškách přebývali na podílečku s mariánským kostelíkem a místo nikdy neopouštěli. A dodával: „Když byste jednou stranou byli vyhnáni ven, vejděte druhou, neboť toto místo je skutečně svaté a přebývá zde Bůh“ . Připomínal též: „Zde dostane, oč žádá každý, kdo v pokoře srdce prosí.“

Chtěl, aby Porciunkule, místo jejich služby Bohu, byla jakoby zrcadlem řádu, svědčícím o jeho pokoře a chudobě. Tam se ve všem zachovávala nejpřísnější kázeň mlčení, práce i jiných předpisů řehole. Bratři se ve dne v noci zaměstnávali Boží chválou a vedli andělský život, jak uvádí bratr Tomáš z Celana ve spisu použitém ke druhému čtení o dnešní františkánské slavnosti.

František vždy velmi toužil po záchraně hříšníků a přál si, aby jeho milovaný kostelík přispíval k obrácení lidí a sloužil k duchovní obnově. Jednou, při nočním setrvávání v kostelíku Panny Marie Andělské, dostal ve zjevení pokyn, aby šel do Perugie za papežem Honoriem III. a vyžádal si pro kostelíček Porciunkuli odpustky k výročnímu dni jeho posvěcení.

Na papežův dotaz kolik roků odpustků žádá, odpověděl: „Ať mi vaše svatost ráčí dát ne roky, ale duše. Chci, budete-li souhlasit, aby každý, kdo přijde do toho kostela vyzpovídán a s lítostí nad hříchy, byl zbaven jak všech svých hříchů, tak viny a trestu na nebi i na zemi, od křtu až po vkročení do tohoto kostelíka.“ A na námitku dodal: „To, co žádám, není ze mne, ale od Toho, který mne poslal, našeho Pána Ježíše Krista.“ Nato papež pronesl souhlas, který platil pro 2.8. 1216 i všechny další výroční dny.

Pravost těchto odpustků nepřímo potvrzují papežské dokumenty, obsahující jejich udělování dalším františkánským kostelům od XIV. století. Dne 16.4. 1401 je papež Bonifác IX. už udělil i minoritskému kostelu sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. Papež Sixtus IV. r. 1480 a 1482 je ve dvou letech udělil všem františkánským kostelům tří řádů, ale jen pro jejich členy. Až papež Řehoř XV. je roku 1622 udělil všem věřícím, kteří tyto kostely ve výroční den navštíví a papež Inocenc XI. pak r. 1687 potvrdil, že je možné získávat je i pro zemřelé. Pius X. r. 1910 zmocnil biskupy k určování dalších kostelů s porciunkulovými odpustky a od roku 1966 bylo Apoštolským listem Pavla VI. i následnou Apoštolskou konstitucí „Učení o odpustcích“ stanoveno, že ve farních kostelích lze tyto plnomocné odpustky získat 2. srpna. Tím se odpustku od Krista na přímluvu Panny Marie dostalo největšího rozšíření.

Nad kostelíkem Panny Marie Andělské byla v XVI. a XVII. století dílem papeže Pia V. vybudovaná krásná renesanční bazilika v půdorysu kříže, který je symbolem vykoupení. Kolem kostelíka byla budována 115 let a ke konci minulého století byly pod ní objeveny zbytky starého kláštera.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Nebudu váhat se získáním plnomocného odpustku. Zúčastním se dnes mše svaté ve farním kostele a přijetím Kristova Těla a modlitbami (Otče náš, Zdrávas Maria) na úmysl sv. Otce budu chtít získat milosti odpustku. Nesmím však zapomenout, že k základním podmínkám pro získání patří jak vyloučení zalíbení ve hříchu, a to i lehkém, tak vykonání svátosti smíření (v blízké době, nemusí být týž den).

Všemohoucí Bože, slavíme památný den Panny Marie, Královny andělů, a prosíme: na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

( závěrečná modlitba breviáře)

POZNÁMKA

ve františkánském řádu slavnost

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Eusebius, ep. Vercellen (371); Petrus Iulianus Eymard (1868); Maria Virgo Angelorum de Portiuncule (/rok vysvěcení 1223/); Rutilius (ante 212); Stephanus Pp I (257); Centolla (s. inc.); Maximus, ep. Patavin. (s. III/IV); Serenus, ep. Massilien. (post 601); Betharius (ca. 623); Petrus, ep. Oxonien (1109); Ioanna, mater s. Dominici (s. XIII in.); Philippus a Iesu Munárriz Azcona, Ioannes Díaz Nosti et Leontius Pérez Ramos (1936); Zephyrinus Giménez Mallaw (1936); Franciscus Calvo Burillo (1936); Franciscus Tomás Serer (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.