Bodi Maria Magdalena
23. března, připomínka | |
Postavení: | mučednice |
Úmrtí: | 1945 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 8. 8. 1921 v maďarském Szigligetu. Rodiče byli chudými zemědělskými dělníky. Otec Bodi neměl potvrzení o svém původu nezbytné k sňatku, protože přišel jako uprchlík, často je uvedeno, že z válečného zajetí. Byl hrubý a alkoholik s nepřátelským postojem k víře. Matka byla zřejmě katolického vyznání a děti učila denně se modlit. Marie Magdaléna Bodi byla pokřtěna týden po svém narození. Za sourozence měla staršího Gyulu a mladšího Jánose. Po přestěhování rodiny do Köveskálu tam Bodi v roce 1927 začala chodit do církevní školy. Zařadila se mezi nejlepší žákyně a ráda se účastnila mše svaté, i když musela chodit větší dálku asi do Szentbékkálle. Po prvním sv. přijímání ve 3. třídě začala prohlubovat svůj duchovní život. Velmi ráda četla, modlila se a vedla odříkavý život. Ve škole se vedle horlivosti projevovala jako veselá, vynalézavá a vzdělaná ve víře.Po biřmování se zavázala ke službě dětem se vstupem do sdružení Strážců Srdce (Szívgárdy), které mělo za úkol pečovat o náboženskou výchovu dětí skrze úctu k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Ráda by se stala řeholnicí, ale kvůli neuspořádané situaci rodičů neměla naději na přijetí v některé kongregaci. Rozhodla se tedy při duchovním cvičení v květnu 1938, v rámci příprav na Mezinárodní eucharistický kongres v Budapešti, zasvětit se Kristu Králi a složila soukromý slib věčné čistoty. V dalším roce začala pracovat v továrně a připojila se k Asociaci pracujících dívek s touhou poskytovat zde morální a duchovní podporu. Je zdůrazňováno, že měla důvěru v Boží Prozřetelnost.
S trpělivostí konala apoštolát a v kolektivu získávala respekt. Dosáhla tak několika konverzí. Po vypuknutí druhé světové války se svými družkami pomáhala mnoha starším lidem i matkám s malými dětmi a také zraněným v nedaleké nemocnici. V Litéru, kam se v roce 1944 rodina Bodi přestěhovala, rovněž organizovala Katolické sdružení pracujících dívek. S členkami připravovala potravinové balíčky do nemocnice. Když sovětská vojska dorazila do Litéru, byla na noc se svou matkou a dalšími lidmi ve státním útulku. Ve dne 23. 3. 1945 byla navštívit jednu nemocnou ženu a nakrmit zvířata. Při odpoledním návratu ji zahlédl sovětský voják, který ji pak žádal, aby šla s ním a dovedl jí do bunkru. Po chvilce se z bunkru ozval výstřel. Ona ale vyběhla a ženy, které se s ní vracely, vybídla k útěku. Zřejmě byla přesvědčena, že útočník bude chtít získat některou z nich, kvůli jejímu odmítnutí i za zranění, které mu způsobila při obraně své panenské čistoty. Voják prý ale vylezl na bunkr a šesti kulkami do zad ji zabil. Traduje se, že zemřela se slovy: „Pane, můj Králi! Vezmi mě s sebou!“ Bylo to před dovršením jejích 24 let. V ruce svírala růženec.
Její hrob na místním hřbitově se stal poutním místem. Její křesťanský pohřeb údajně později vykonal István Oross ve farnosti Vüzfőgyártelep.
POZNÁMKA
Její blahořečení bylo připraveno na 26. 4. 2025, ale z důvodu úmrtí papeže Františka bylo kardinály odloženo na rozhodnutí o náhradním datu papežem Lvem XIV.Turibius de Mogrovejo (1606); Iosephus Oriol (1702); Rebecca ar-Rayyas de Himlaya (1914); Annuntiata Cocchetti♦ (1882); Fingar seu Guignerus (ca. 460); Victorianus et Frumentius duo (484); Gualterius, abbas Pontisaren (ca. 1059); Otho, eremita (ca. 1120); Petrus♦, presb (ca. 1306); Methodius Dominicus Trčka♦ (1959); Geruntius, ep. ltalicen. (ca. s. IV); Petrus Higgins♦ (1642); Annuntiata Cocchetti♦ (1882); Severus, abbas Agathen. (s. V); Michael Carvalho, Petrus Vázquez (1624); Aloysius Urbano Lanaspa♦ (1936); Bodi Maria Magdalena♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský