Winwalœus
| 3. března, připomínka | |
| Postavení: | opat |
| Úmrtí: | 533 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi kolem roku 462 v Ploufragan v Bretani na severozápadě dnešní Francie. Jeho jméno má snad (50) nejvíce různých podob či tvarů, se kterými je uváděn. Samozřejmě mají na mnohé vliv i transkripce různých národů, pro které byl jeho životopis překládán. Není prý možné se původní podoby dopátrat. Zde je uváděn český překlad z martyrologia v latině.Jeho otec Fragan měl významné postavení, někde je uvedený jako velšský šlechtic, který emigroval do Bretaně, aby unikl saské invazi, a jinde jako bretaňský náčelník. Winvaleu dovolil v jeho 15 letech zkusit život v klášteře na ostrově Laurea pod vedením opata Budocka. Kolem roku 493 se rozhodl odejít do Irska a následovat sv. Patrika. Údajně měl potom jeho zjevení, ve kterém Patrik nechtěl, aby cestoval do Irska. Winvaleus se pak s 11 druhy stal poustevníkem na ostrově Tibidy při ústí řeky Aulne. Žil tam asi tři roky velmi asketicky a pak přešel na pevninu, na opačnou stranu přístavu Brest, kde založil velký klášter Landevennec. Pozemek pro tento klášter dostal od knížete Galla. Po mnoho let zde pak působil jako opat.
Zemřel podle údaje v martyrologiu 3. 3. 533. Bylo to prý za přítomnosti všech bratří, když na konci mše sv. stál u oltáře. Pohřbený byl v Landevenneci a po jeho smrti mu bylo přičítáno mnoho zázraků díky jeho přímluvě.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Cunegundis, imperatrix (1033 / 1039); Marinus et Asterius (asi 260); Emetherius et Cheledonius (asi s. IV.); Cleonicus et Eutropius (s. IV.); Titianus, ep. Brixien (asi 526); Winwalœus (533); Arthellais (asi 570); Anselmus, abbas (803); Fridericus♦, abbas in Frisia (1175); Petrus Geremia♦ (1452); Iacobinus de´Canepacci♦ (1508); Liberatus Weiss, Samuel Marzorati et Michael Pio (Fasolus) da Zerbo♦ (1716); Petrus Renatus Rogue♦ (1796); Teresia Eustochius (Ignatia); Verzeri (1852); Innocentius de Berzo (Ioannes) Scalvinoni♦ (1890); Maria de la Concepción Loreto Antonia Cabrera Arias♦ (1937); Catharina Drexel (1955)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský