Ludanus
| 12. února, připomínka | |
| Postavení: | poutník |
| Úmrtí: | 1202 |
ŽIVOTOPIS
Podle tradice byl synem skotského vévody Hitibolda. Zděděný majetek se rozhodl využít k vybudování nemocnice pro chudé a hospice pro poutníky. Zároveň si asi plánoval navštívit jako poutník hroby apoštolů v Římě. Když se vydal na cestu po Evropě, toužil prý také po návštěvě Svaté země. Kolik toho jako poutník skutečně procestoval nevíme, pověsti o tom nejsou jednotné.Jisté je jen to, že jeho cesta vedla přes Alsasko, územím dnešní Francie a u Nordheim poblíž Štrasburku nocoval pod stromem označeném za jilm. V té době trpěl nachlazením a ve vidění prožíval, že se chystá na smrt. Začal se modlit o to, aby ještě jednou mohl přijmout svaté přijímání. Následně se mu potom zjevil anděl s eucharistií a podal mu Tělo Kristovo. Udává se, že v okamžiku jeho smrti se v nejbližších kostelích rozezněly zvony. Když bylo objeveno jeho mrtvé tělo, našel se v jeho poutnickém zavazadle list, na kterém bylo uvedeno jeho i otcovo jméno, že se "narodil jako křesťan" a mimo jiné napsáno, že se stal poutníkem pro Boží lásku.
Z důvodu výjimečné události obě dvě nejbližší farnosti projevily velký zájem o pohřbení poutníkova těla. Rozhodnout mělo znamení, kam se vydá divoký kůň zapřažený do vozu s jeho tělem. Ten ho odvezl do Nordheimu a zůstal s ním stát před kostelem sv. Jiří.
Ludánovy relikvie byly uloženy do kostela Saint Ludan v Nordheimu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
martyres Abitinenses (Carthagine) (304); Eulalia, virgo et m. in Hispania, in. s. IV (s. IV.); Meletius, ep. Antiochen (381); Benedictus, abbas Anione (821); Antonius Cauleas (901); Humbelina♦ (1136); Ludanus (1202); Thomas Hemmerford, Iacobus Fenn, Ioannes Nutter, Ioannes Munden et Georgius Haydock (1584)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský