sv. Benignus

Benignus, m. Tuderti

13. února, připomínka
Postavení:	mučedník
Úmrtí:	s. IV

ŽIVOTOPIS

Narodil se v Todi v oblasti Umbrie ve střední Itálii. Podle tradice byl známý pro svou spravedlnost a dobrotu. Přijal povolání ke kněžské službě a za krutého protikřesťanského pronásledování Diokleciánem a Maximiánem se stal obětí jejich nenávisti. Po umučení, při kterém ukázal svou statečnost i sílu víry, ho křesťané pohřbili u římské silnice vedoucí do Vicus Martis. Asi 3 km jihovýchodně od Todi byl později v těch místech postaven klášter. V roce 1904 byly Benignovy relikvie přeneseny na hlavní oltář kostela San Silvestro.

POZNÁMKA

Snad proto, že bývá zdůrazňováno, že jméno Benignus se vyskytuje velice zřídka, a přehlíží se, že památka dvou dalších světců se vyskytuje v listopadu, bývá v některých životopisech uváděno, že sochu dnešního světce vytvořil František Mari a je jako 37. na Severní kolonádě Svatopetrského náměstí. Jde o omyl, protože uváděná 37. socha má být Benignus z Dijonu připomínaný 1. 11.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinianus, eremita (asi 398); Castor Aquitanus (s. IV.); Benignus, m. Tuderti (s. IV); Stephanus, ep. Lugdunen (ca.515); Stephanus, abbas Reatin (s. VI); Gosbertus (874); Guimera (asi 931); Fulcranus (1006); Gilbertus, ep. Melden (1009); Iordanus de Saxonia^♦ (1237); Christina de Spoleto^♦ (1458); Eustochium (Lucretia); Bellini. (1469); Paulus Liu Hanzuo (1818); Paulus Lê-Văn-Lôc (1859); James Alaphridus Miller /Leo-William/ (1982)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský