Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-






blah. Klaudius La Colombiere
Claudius La Colombi

15. února, připomínka
Postavení:kněz, řeholník TJ
Úmrtí:1682

ŽIVOTOPIS

Narodil se 2. 2. 1641 v Saint Symphorien d'Ozon u Lyonu, v jihovýchodní části Francie. Své vzdělání získal u jezuitů v Lyonu a tam se i rozhodl vstoupit do jejich řádu. Musel překonat velký vnitřní boj než řeholní povolání naplno přijal. Řeholní život začal v 17ti a půl letech a po dvouletém noviciátě se pustil do studia filosofie. Několik let učil na jezuitské škole a v roce 1666 ho představení poslali na studium teologie do Paříže. O tři roky později byl vysvěcen na kněze a dále učil tři roky v Lyonu a rok působil jako kazatel. V r. 1674 složil věčné sliby a zavázal se k dokonalému plnění řeholních stanov a pravidel.

V témže roce se stal představeným řádu v Paray-le-Monial. V té době žila v tamním klášteře Navštívení Panny Marie Markéta Marie Alacoque obdařená mystickými zážitky, k nimž patří zjevení Božského Srdce Ježíšova. Otec Klaudius La Colombiere se stal jejím, ve vidění přislíbeným zpovědníkem. Vedl sestru k sebeobětování, postaral se, aby byla pochopena ze strany spolusester a představených. Zasloužil se také o rozšíření úcty a smírných pobožností k Božskému Srdci a sám šel příkladem zasvěcení.

V r. 1676 byl přeřazen do Londýna, kde působil jako kazatel vévodkyně z Yorku, Marie Beatrice z Modeny (d'Este), jejíž manžel Jakub se později stal anglickým králem. Pod vlivem Klaudiova kázání některé dámy odešly do francouzských klášterů. Sám pak organizoval ženské řeholní společenství v Londýně, o němž úřady nesměly vědět neboť se tam znovu přiostřila protikatolická nálada. Klaudius La Colombiere byl 24. 11. 1678 uvězněn a ve vlhkém a studeném vězení vážně onemocněl. Z toho důvodu a kvůli intervenci francouzského vyslance jej soudce propustil a vypověděl z Anglie.

V polovině ledna přišel do Paříže s podlomeným zdravím. Po léčebném pobytu v různých domech jej představení poslali v srpnu zpět do Paray-le-Monial. Tam mu sestra Markéta oznámila, že nadešel čas konce jeho životní oběti. Zemřel ve věku 41 let a byl pohřben v kapli jezuitského kláštera. Odtud byly jeho ostatky před zrušením řádu přemístěny k sestrám do kláštera Navštívení v roce 1763 a r. 1873 přeneseny do jezuitského kostela.

Klaudius La Colombiere byl blahořečen 16. 6. 1929 Piem XI.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Georgia (s. V.- VI.); Faustinus et Iovita (s. inc.); Severus, presb. in Valeria (s. VI); , Onesimus ; Claudius La Colombi (1682); Sigfridus (ca. 1045); Iosippus, Zosimus, Baralus, Isicus et Agapes (s. IV.); Quinidius (578); Decorosus (post. 680); Walfridus (ca. 765); Angelus Scarpetti (ca. 1306); Fridericus Bachstein et XIII soci (1611)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský