Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Kazimír
Casimirus, princeps Poloniæ

4. března, nezávazná památka
Postavení:polský kníže, princ
Úmrtí:1484
Patron:Polska, Litvy, maltézských rytířů a mládeže
Atributy:lilie, královské odznaky, polský kroj

ŽIVOTOPIS

Pocházel Jagellonského královského rodu v Polsku. Více než vznešený rod ho těšilo, že je dítětem Božím. V roce 1471 byl uherskou šlechtou zvolen za krále, ale na uherský trůn nenastoupil, protože odmítl krvavý boj, bez něhož to nebylo možné. Dával přednost životu v ústraní. Vyznačoval se mravní čistotou, eucharistickou i mariánskou úctou a velkou dobročinností.

Zemřel ve Vilně v Litvě. Roku 1521 byl prohlášen za svatého.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

POZNAL, CO JE DŮLEŽITĚJŠÍ, CO MÁ VĚTŠÍ HODNOTU

Narodil se v Krakově 5. 10. 1458 jako syn polského a litevského krále Kazimíra IV. a Alžběty Habsburské. Byl třetí ze 13 dětí. Královna považovala za nejdůležitější vést děti ke zbožnosti a k osvojení správného pořadí hodnot. Kazimír byl odmalička tiché, laskavé i vážnější povahy. Když mu bylo necelých 13 let, byl jeho nejstarší bratr Vladislav na Kutnohorském sněmu jednohlasně zvolen králem Českým a 16. června volbu přijal. V témže roce (1471) v Uhrách dozrálo spiknutí nespokojené šlechty proti králi Matyáši Korvínovi (Huňadovci) a polský král byl požádán, aby mladého Kazimíra dal Uhrům za krále. Kazimír z Krakova vyjel 2. října se svým vojskem a po měsíci stanul u Hátváru, poblíž Budína. Matyáš stáhl své vojsko a rozdvojil své protivníky tak, že ke Kazimírovu vojsku se po jeho vjezdu do Uher nikdo nepřidával. Třináctiletý Kazimír uvážil, že by v rozhodném boji mohlo téci moc krve a odtáhl proto k Nitře. Tam nechal hlavní posádku a s částí vojska se nejkratší cestou vrátil domů. Rodičům řekl, že nechce žádnou korunu, která by byla zbarvená krví poddaných a že se chce raději namáhat o korunu křesťanských ctností. Otec byl velmi nespokojen, že jeho plány v Uhrách nevyšly a Kazimír se proto odebral na vzdálený hrad, kde se oddal zbožnému životu a zvažoval svoji budoucnost. Pohrdal přepychem a začal žít asketicky. Spával na zemi, nosil hrubý kající oděv a různě se postil. Již před otevřením kostela bylo možné jej někdy vidět klečet u vchodu. Čím více se modlil a účastnil bohoslužeb, tím více toužil žít jen pro Ježíše a jeho Matku, k níž choval velkou úctu a lásku.

Také se rozhodl, že se neožení a složil slib panické čistoty. Nesmírně si vážil Nejsvětější svátosti a rád rozjímal o Ježíšově utrpení. Čistotu pokládal za nejkrásnější ctnost a radoval se ze svého slibu. Marně se otec snažil hovořit o tom, že by sňatkem prospěl královské rodině a lékaři mu zase předstírali, že by si manželstvím prodloužil život.

Kazimír byl v řeči rozvážný a varoval se zbytečných slov. Ve vznešené společnosti se pohyboval důstojně. Svou moudrostí pomáhal otci vládnout a sdílel jeho vladařské starosti. Ujímal se poddaných a utiskovaným dopomáhal ke spravedlnosti. Na námitky, že se nesluší, aby se princ tak snižoval k prostému lidu, měl odpověď, že "Kristus, Syn Boží, král všech králů sestoupil z trůnu nebes a stal se chudým, aby nás obohatil. Slovem i životem nás Spasitel poučil, že kdo slouží chudým, slouží jemu samému." Proto Kazimír chudé miloval jako otec a rád jim sloužil. Při vší svatosti byl vždy velmi pokorným kajícníkem.

Často býval nemocen a při poslední vysoké horečce zemřel na tuberkulózu v Grodnu, v Litvě, ve věku 25 let.

Po 120 letech byl jeho hrob ve Vilně otevřen, jeho tělo bylo neporušené a na jeho prsou ležel zachovalý a rukou psaný chvalozpěv o Panně Marii.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu rozjímat o Kazimírových ctnostech, jeho příkladu, a pomodlím se chvalozpěv k Panně Marii.

Všemohoucí Bože, Tobě sloužit znamená kralovat; veď nás na přímluvu svatého Kazimíra, abychom Ti svatě a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.

( závěrečná modlitba breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Casimirus, princeps Poloniæ (1484); Placida (Eulalia); Viel (1877); Photius, Archelaus, Quirinus et XVII socii (s. III/IV); Basinus (705); Appianus (s. VIII.); Petrus, ep. Policastren. et abbas (1123); Humbertus (1188); Christophorus Bales, Alexander Blake et Nicolaus Horner (1590); Miecislaus Bohatkiewicz, Ladislaus Maćkowiak et Stanislaus Pyrtek (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský