Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


@

Used with permission of The Hagiography Circle






sv. Františka
Francisca, religiosa romana

9. března, nezávazná památka
Postavení:mystička a zakladatelka oblátek
Úmrtí:1440
Patron:Říma, řidičů aut a vdov. Ochránkyně žen.
Atributy:anděl, jáhen, kniha, monstrance, mrtvý, P.Maria, řeholnice, šípy

ŽIVOTOPIS

Byla laskavou a vzornou manželkou šlechtice Lorenza dé Ponziani i stejně dobrou matkou svým dětem. Pod skvostným šatem nosila žíněný oděv. Hodně pomáhala chudým a žila ve ctnostech, zejména v pokoře a trpělivosti. Po smrti dvou dětí jí za války manžela zmrzačili a odvlekli i syna jako rukojmí. Dávala příklad krajní obětavosti a statečnosti. R. 1425 založila společenství oblátek podle řehole sv. Benedikta. Po ovdovění se stala v klášteře, který založila, představenou.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

JEJÍ MYŠLENKY SMĚŘOVALY K TOMU, CO SE LÍBÍ BOHU

Pochází ze zámožné rodiny v Travestere (Zátibeří). Narodila se roku 1384 v Římě. Již ve 13 letech ji provdali za šlechtice Lorenza Ponziana, ač jejím přáním bylo vstoupit do řeholního řádu. Byla skromná, jemnocitná a zbožná, dbající čistoty. Svému muži byla dokonalou manželkou, dbalá jeho přání. On byl zbožný, vážil si jí a obdivoval její ctnosti. Františka se podrobovala zvyklostem zámožných rodin co se týče společnosti i vnějšího oděvu, ale pod krásnými šaty nosila žíněný pás. Touto asketickou drobností z lásky k Ježíši si pomáhala, aby její myšlenky směřovaly vždy k tomu, co se líbí Bohu. Ve společnosti mužů bývala zdvořilá a skromná, mezi dámami vážná a v řeči opatrná.

Po prožitém bolestném onemocnění, jehož konec jí prý ve snu oznámil sv. Aleš, se s manželovým souhlasem přestala honosně oblékat a peníze ušetřené za šaty a hostiny rozdávala chudým. Pro chudé a nemocné byla později nejednou také žebrat v odlehlých místech, kde ji neznali, a hodně jim pomáhala. Měla milost vidět svého strážného anděla a dostala další mystické dary. Byla dbalá na náboženské povinnosti všech v domě a v domácnosti nesnesla závadnou knihu. Za všech okolností žila v pokoře a trpělivosti.

Životopisy se neshodují v počtu jejích dětí. V 16 letech se jí narodil první chlapec Jan a během čtyř let asi tři děti. Dcerka zemřela v šesti letech a druhý chlapec zemřel v sedmi letech. Její děti sklátila epidemie moru. Když jí zůstal jen nejstarší syn, odvlekli ho jako rukojmí za poslední války se stoupencem vzdoropapeže Ladislavem Neapolským z Durazza, který v letech 1404-1413 třikrát napadl a plenil Řím. Ponzianiho rodinný palác nechal vyplenit při posledním napadení a těžce zraněného Lorenza, který byl vrchním velitelem papežského vojska, dal vyhnat z města. Mohl se vrátit až když neapolští vetřelci odešli z Říma.

Pro Františku to byla velmi těžká doba. Od zoufalství ji však chránila zbožnost i dobrotivost, se kterou se obracela k těm, kteří se dostávali do ještě horší situace. Třeba jen proto, že jim tolik nepomáhala víra. Rozdala zbytky zásob chudým a šla pomáhat nemocným ve třech římských nemocnicích. Ošetřovala je, vedla k pokání a modlila se s nimi i za ně.

Příklad obětavé Františky oslovil i další římské ženy, které s ní pak v roce 1425 vytvořily sdružení benediktinských oblátek, spojené duchovně s římským benediktinským klášterem z "Olivové hory". Do roku 1433 žily ve svých rodinách a až pak vytvořily společenství v jednom domě, nazvaném klášter Oblátek Tor de´ Specchi, kam se Františka přestěhovala až po smrti svého invalidního manžela, v březnu 1436. Žila tam čtyři roky a ve věku 56 let zemřela.

Pohřbena byla v kostele Santa Maria Nuova nad zříceninami starořímského fóra. Kanonizována byla v roce 1608.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu dnes více myslet na přítomnost svého strážného anděla, i když jej jako Františka nevidím a budu se k němu modlit.

Bože, Tys nám zjevil, že láska k Tobě a k bližnímu je naplněním všech Tvých přikázání; pomáhej nám, abychom jako svatá Františka se vždy snažili i v těžkostech vidět potřeby druhých, ochotně jim sloužili a tak patřili mezi ty, kdo vejdou do tvého království. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Francisca, religiosa romana (1440); Dominicus Savio (1857); martyres in Armenia XL cappadoces (320); Pacianus (ca. 390); Bruno, ep. Querfurten (1009); Catharina de Bononia (1463)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský