martyres in Armenia XL cappadoces
| 9. března, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | 320 |
ŽIVOTOPIS
Jedná se o mučedníky ze Sebaste, známé jako čtyřicet mučedníků. Císař Licinius požadoval od křesťanů, aby se zřekli své víry. Mezi těmi, kdo odmítli, bylo i čtyřicet vojáků dvanácté legie. Velitel je podrobil krutému mučení, při němž postupně všichni zahynuli. Jeden muka mrazem nevydržel, svou víru odvolal, ale nahradil ho jiný voják, který se prohlásil za křesťana, osloven odvážným projevem víry svých kamarádů a Boží milostí.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
VEZDEJŠÍ POMINE, BLAŽENOST NEBE POTRVÁ NA VĚKY
Zatímco na Západě za Konstantina Velikého měli křesťané pokoj, na Východě vládl Licinius, který zrušil slovo dané křesťanům a pronásledoval je už z nenávisti ke Konstantinovi. Všechny křesťany považoval za jeho přívržence a nakládal s nimi jako se zrádci. Jednak vyhnal všechny křesťany ze svého paláce a ze státních úřadů a dále všem v jeho službách nařídil obětovat modlám. To se týkalo zejména velmi přísně vojáků.
Na hranicích Malé Arménie, v Sebastii v Pontu, byl vojenský pluk zvaný "bleskový", který byl pověstný svou udatností, se kterou se osvědčil v mnoha bitvách. Také těm císařský náměstek Agrikola přečetl rozkaz svého pána, ale ze šiku vystoupilo 40 mužů, kteří prohlásili, že sloužili věrně a poctivě císaři, ale protože jsou křesťané, nemohou se zpronevěřit Kristu. Prohlásili: "Žádná moc nás neodvrátí od víry a nedonutí nás k modloslužbě." Za odpadnutí jim byly slibovány odměny, zatímco v opačném případě krutá smrt. Oni však pohrdli nabízenými vyznamenáními a hodnostmi, za nimiž viděli hanbu a věčnou zkázu a řekli si: "Vytrpěli jsme na válečných výpravách velké obtíže za císaře smrtelného, tak proč nepodstoupit muka a smrt za nejvyššího vládce na nebi? Vždyť vše vezdejší pomine, ale blaženost nebe potrvá na věky. Naše touhy se týkají koruny spravedlnosti, a tak jsme pro Krista ochotni podstoupit cokoliv."
Dopadl na ně tedy hněv pozemského vladaře, byli potupně zbičováni a v poutech vrženi do vězení. Tam se povzbuzovali k vytrvalosti a připravovali k poslednímu boji. Mluvili o tom, jaká by to byla zbabělost leknout se smrti pro Ježíše.
Za kruté zimy jim byl ohlášen ortel smrti na ledě. Byli vyvedeni na zamrzlou vodní nádrž u městských lázní a zbaveni šatů. Přitom mysleli na Krista, který také byl před svou smrtí ze svého roucha svlečen. Připomněli si, že dávají život za krále věčného a společně se modlili, aby všech 40 dosáhlo v této době mučednické koruny. Znovu jim ještě byla nabízena možnost odejít do vyhřátých lázní, když se zřeknou své víry.
Legenda vypráví, že jeden ze strážících vojáků uviděl asi o půlnoci zjev andělů se zářícími korunami pro 39 mučedníků. Pak si všiml, že jeden z odsouzenců změnil názor a plížil se k lázním. Jeho tělesná schránka však prý nesnesla náhlou změnu - z mrazu do teplé vody. Jak málo mu chybělo do cíle. Voják, střežící odsouzené, byl milostí Boží osvícen a posílen, takže vyznal víru, svlékl se a přidal k těm, které hlídal. Prosil je, aby se za něho modlili, tak přibyla čtyřicátá koruna. Další den ráno nařídil vladař zpřerážet jejich končetiny a těla spálit. Popel pak měl přijít do řeky, ale velké množství ostatků bylo křesťany zachráněno. Byly rozneseny do různých zemí a uloženy v chrámech.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu odlišovat pomíjející od toho, co má smysl pro věčnost. Abych v tom vytrval pomodlím se desátek k Duchu svatému.Všemohoucí, věčný Bože, Tys dával čtyřiceti svatým kapadockým vojákům v Arménii sílu, aby statečně snášeli utrpení pro Krista a víru v něho potvrdili mučednickou smrtí; dej i nám slabým svou božskou pomoc, abychom tě statečně vyznávali svým životem. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Francisca, religiosa romana (1440); Dominicus Savio (1857); martyres in Armenia XL cappadoces (320); Pacianus (asi 390); Bruno, ep. Querfurten (1009); Catharina de Bononia (1463)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský