Catharina de Suecia
| 24. března, připomínka | |
| Postavení: | abatyše |
| Úmrtí: | 1381 |
| Patron: | ochránkyně proti potratu a předčasnému porodu; bývá vzývána proti povodni |
| Atributy: | jelen, odznaky královské, řeholní oděv |
ŽIVOTOPIS
Je dcerou svaté Brigity, byla vychovávaná v klášteře a na přání rodičů se provdala za Egharda, s nímž učinila slib zdrženlivosti a zachovávání panenství. Její matka založila řád "Spasitele světa" a odešla do Říma, kam ji Kateřina r. 1348 následovala. Zpráva o smrti manžela ji zastihla v Římě. Zůstala však s matkou a provázela ji i na pouti do Svaté země. Když se vrátily, matka zemřela. Její tělo převezla příští rok do Švédska, kde ji ve vadstenském klášteře pohřbila a sama vstoupila do řádu Spasitele světa. Byla ještě jednou v Římě, pak těžce onemocněla a v 50 letech zemřela.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
ROZHODLA SE ZE VŠECH SIL SLOUŽIT BOHU
Narodila se r.1331 ve Vadsteně, jako jedno z osmi dětí švédského knížete Ulfa Gudmarssona a jeho manželky sv. Brigity. Vychována byla v riseberském klášteře a na přání rodičů se ve 14 letech provdala za Egharda. Hned po sňatku se dohodli, že budou spolu žít v dobrovolné zdrženlivosti se zachováváním panenství, chtějíce tak dokonaleji a ze všech sil sloužit Bohu. Kateřina pomáhala chudým, zvláště nemocným a sirotkům. Když její matka ovdověla, založila řád "Spasitele světa" a vstoupila do něj. Po dvou letech se vydala na pouť do Říma, kde zůstala. Kateřina ji v roce 1348 se svolením manžela následovala. V Římě dostala zprávu o jeho smrti a obnovila hned slib ustavičného panenství i předsevzetí po vzoru své matky usilovat o růst k dokonalosti.
Mladé vdově Kateřině již v Římě začali nadbíhat nápadníci, ale všechny zamítla. Za ochránce své čistoty měla zvoleného sv. mučedníka Sebastiána, k němuž se vždy utíkala o pomoc. Zažila i pokus o únos jedním z odmítnutých nápadníků. Matka jí potom doporučovala nevycházet z domu, pročež Kateřina zvažovala návrat do Švédska. Krom povzbuzení ke stálosti a vytrvalosti prý patřilo k matčiným radám doporučení kajících skutků i upozornění, že s pokušením a s dalšími riziky se bude setkávat všude.
Pod vlivem snu došla k rozhodnutí zůstat s matkou a s ní sloužila nemocným ve špitále i po domech. Byla dobročinná k hladovým chudákům, snažila se žít asketicky a hodně se modlit. Rozjímání o utrpení Páně věnovala až 4 hodiny denně, modlívala se církevní hodinky, odpočívala jen na tvrdém lůžku, postila se, navštěvovala hroby mučedníků.
Svou matku také provázela na pouti do Svaté země. Když se vrátily, její matka zemřela 23. 7. 1373. Při pohřbu bylo její tělo uloženo v klášteře Klarisek v Římě. Příštího roku se Kateřina ve věku 43 let rozhodla k návratu do Švédska i s tělesnými ostatky své matky. Obdržela ještě i jiné svaté ostatky a její návrat tak nabyl významu, pro který ji přišlo vítat větší množství duchovenstva i věřících. Tělesnou schránku své matky uložila ve vadstenském klášteře, který matka založila. V roce 1375 se v tomto klášteře stala představenou. A protože se na hrobě matky Brigity staly zázraky, duchovenstvo i švédský král požádali Kateřinu, aby se vypravila znovu do Říma, tentokrát s posláním požádat o matčino svatořečení. K tomu pak došlo 10 let po smrti Kateřiny. Ta brzy po návratu z Říma těžce onemocněla a zemřela ve věku 50 let. Před smrtí nemohla polykat, proto žádala, aby jí bylo Tělo Páně doneseno do cely a ona se s ním spojovala alespoň duchovně.
Také na jejím hrobě se děly zázraky, kterými ji Bůh oslavil a za svatou byla prohlášena v roce 1474.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu uvažovat o tom, jak bych byl schopen Bohu více sloužit. K rozjímání použiji třeba verš: "Co jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili" (Mt 25,40).Bože, Tys povolal svatou Kateřinu, aby usilovala o dokonalost života a následovala Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře; pomáhej i nám, abychom ochotně prokazovali milosrdenství a věrni Tvému volání šli cestou, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě modliteb breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dominica in Palmis de Passione Domini; Catharina de Suecia (1381); Didacus Iosephus de Gadibus (Franciscus Iosephus); López-Caama♦ (1801); Timolaus, Dionysius duo, Pausis, Romulus, Alexander duo et Agapius (303); Secundulus (s. inc.); Maccarthemus (s. V); Ioannes de Baculo♦ (1290); López-Caama♦ (1801); Maria Karlowska♦ (1935)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský