Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-




blah. Eva Montis Cornelii
Eva Montis Cornelii

14. března, připomínka
Postavení:rekluza, mystička
Úmrtí:ca. 1265
Atributy:papežská bula ohledně Božího Těla

ŽIVOTOPIS

Narodila se brzy po roce 1204 v Lutychu v Belgii. Její důvěrnou přítelkyní byla Juliána z Cornilonu (připomínaná 5. 4.), která stručně zaznamenala její životopis. Zřejmě byly obě v klášteře Cornilon vychovány. Eva z vlastní vůle se jako rekluza nechala zazdít při kostele sv. Martina v Liége.

Zazdění neboli rekluzio se praktikovalo jako nejostřejší forma poustevnictví. Zazděné ve velmi malé cele se potrava podávala přes jediné okénko a rekluza nebo rekluz se věnovali výlučně kontemplaci. Někdy šlo o tak malou celu, že se v ní nedalo lehnout ani napřímit. Zpočátku však zazdění bylo praktikováno jen od slavnosti narození Páně do velikonoc, později jako trvalé nebo dočasné. Řádová pravidla převzali od kamaldulů a později se změnila v individuální formy. Zazděných za živa bylo přes sto a poslední zemřel v roce 1960. V pozadí zazdívání byla touha po dosažení dokonalosti.

Eva i její přítelkyně měli charisma kontemplace a Evino zazdění je třeba chápat jako askezi ve světle úzkého sjednocení s Kristem. Právě pro dosažení bezprostředního styku s ním byla schopna žít takové extrémní odloučení od světa.

Eva byla iniciátorkou úcty k Božímu Tělu, a o jejíž prosazení se zasloužila její přítelkyně Juliána. Bula papeže Urbana IV., která se týkala i Evy, dávala dovolení k uctívání Božího Těla v celé církvi a také povolovala pro tento svátek vypracovat breviářové oficium. Pochována byla v kostele sv. Martina. K jejímu hrobu se začaly konat poutě a v roce 1902 byla blahoslavená.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Mathildis (968); Paulina, religiosa (1107); Eva Montis Cornelii (ca. 1265); Placidus Riccardi (1915); Alexander, m. Pidnæ (ca. 390); Lazarus, ep. Mediolanen (s. V); Leobinus (ca. 557); Iacobus Cusmano (1888)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský