Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-

@

Used with permission of The Hagiography Circle





blah. Artemidis Zatti
Artemidis Zatti

15. března, připomínka
Postavení:laik
Úmrtí:ca 1951

ŽIVOTOPIS

Pocházel z italského Boretta, kde se narodil 12. 10. 1880 v chudé rodině. Od devíti let chodil vykonávat pomocné práce na poli. Rodina nakonec neúnosnou životní situaci řešila emigrací do Argentíny. Přestěhovala se do Bahia Blanca, kde žilo plno evropských přistěhovalců, včetně Italů. Mnozí však už zapomněli na vlast i na víru. Rodina Zattiovců zůstala věrná a byla příkladem pro své okolí.

Po seznámení se se saleziány zatoužil Artemide ve 22 letech po kněžství a saleziánské cestě. Začal studovat s 12letými chlapci a snil o evangelizaci Patagonie. Když se začal připravovat na řeholní sliby, byl požádán, aby pomáhal jednomu knězi, který umíral na tuberkulózu. Nakazil se a ve vážném zdravotním stavu byl umístěn v nemocnici sv. Josefa, kterou vedl P. Evarisio Garrone. Ten mu poradil, aby poprosil Pannu Marii Pomocnou o uzdravení a přislíbil za to, že zůstane pomáhat nemocným.

Artemide uvěřil, modlil se a uzdravil se. Pak se rozhodl, že místo cesty ke kněžství se bude jako zasvěcený laik věnovat nemocným. Začal v lékárně a po smrti P. Evarisia převzal odpovědnost za nemocnici. Vstával v pět ráno a po mši svaté a rozjímání navštívil všechny pacienty. Poté sedl na kolo maje v jedné ruce růženec a vyrazil na objížďku nemocných ve městě. Po obědě hrával s rekonvalescenty stolní hry a pak do osmé večer pracoval v lékárně. Pak se ještě tři hodiny věnoval studiu odborné a náboženské literatury. Přestože se pak uložil k spánku, zůstával k dispozici svým pacientům, kteří ho měli možnost vzbudit.

Jeho zájem se týkal všech nemocných i zaměstnanců, lékařů, ošetřovatelek. Věnoval se i bezdomovcům, v nichž viděl tvář svého Pána a proto pro ně sháněl nejpotřebnější věci. Za dobu své 40leté práce v nemocnici neměl žádnou dovolenou. V roce 1950 upadl na schodišti a brzy na to se u něj objevily příznaky rakoviny. Když umíral, loučil se slovy: "Bůh mne vždy držel za ruku, nyní mne však chce mít ještě blíž." Pochován byl v saleziánské kapli ve Viedme.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ludovica de Marillac (1660); Zacharias, Pp. (752); Leocritia (859); Artemidis Zatti (ca 1951); Menignus (ca. 250); Gulielmus Hart (1583); Sisebutus (1086); Clemens Maria Hofbauer (1820)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský