Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-





sv. Eduard
Eduardus, rex Anglorum

18. března, připomínka
Postavení:král Anglie, mučedník
Úmrtí:978
Patron:bývá vzýván při nemocech žláz
Atributy:dýka nebo kopí, královské znaky, pohár (někdy i s hadem)

ŽIVOTOPIS

Syn krále Edgarda brzy ztratil matku a v šesti letech dostal macechu Elfridu. Vychovával jej arcibiskup Dunstan a ten mu také po smrti otce Edgarda obhájil Eduardovo právo na trůn. Vyrůstal v dobrého křesťanského panovníka, ale jeho macecha, zaslepená závistí, ho nechala zavraždit.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

ZEMŘEL V TOUZE PO LÁSKYPLNÝCH KŘESŤANSKÝCH VZTAZÍCH

Byl nejstarším synem anglického krále Edgarda Mírumilovného. Narodil se v roce 963. Svou vlastní matku brzy ztratil a od šesti let ji vystřídala nevlastní Elfrida. O jeho výchovu pak dbal canterburský arcibiskup Dunstan.

Roku 975 v necelých 13 letech Eduardovi zemřel otec a macecha si přála, aby se králem stal její sedmiletý Ethelred a udělala proto mnohé kroky. Na valném sněmu však primas říšský a canterburský arcibiskup Dunstan ohnivou řečí obhájil právo Eduarda na trůn, takže mu byl uznán. Mladičký Eduard se řídil radami svého moudrého vychovatele a v bázni Boží vyrůstal v dobrého křesťanského panovníka. Šlo mu o čest a slávu Boží i o spásu poddaných. Po vzoru svého otce budoval chrámy, kláštery a podporoval Dunstanovy snahy o dobré duchovenstvo. Sám pak si odříkavým životem pomáhal k udržení čistoty svého života, prokazoval skutky křesťanské lásky a byl spravedlivým a láskyplným vládcem. Jeho macecha, zaslepená závistí a touhou po moci se synem Ethelredem, získala ke svým vražedným úmyslům svého sluhu.

Při jednom návratu z lovu se Eduard pro lásku k svému bratru a v touze po křesťanském vztahu s macechou zastavil na jejím dvoře, kde mu byla nabídnuta číše medoviny se zlým úmyslem. Při pití byl z popudu macechy probodnut od služebníka. Ještě se pokusil dostat na koně, který se snad splašil. Eduard byl koněm smýkán a bodné ráně podlehl poblíž Corfe Castle. Bez jakýchkoli královských poct byl prý pohřben ve Warehamu, ale po roce arcibiskup Dunstan jeho tělo dal přenést a uložit v klášterním kostele v Shaftesbury. Podle tradice se u jeho hrobu děly zázraky a později byl oficiálně nazván světcem a mučedníkem. Dá se říct, že v 15 až 16 letech byl probodnut i proto, že žil podle víry.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu usilovat o vztah křesťanské lásky zejména s těmi, kteří mi nejsou nakloněni.

Všemohoucí, věčný Bože, dej, ať po vzoru svatého mučedníka Eduarda žijeme ve snaze o lásku se svými bližními a usilujeme o to, co slouží k nastolení Tvého pokoje, a přemáháme zlo dobrem. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Cyrillus, ep. Hierosolymitan. et doctor Eccl. (ca. 386); Eduardus, rex Anglorum (978); Anselmus, ep. Lucen (1086); Salvator de Horta Grionesos (1567); Martha (Amata); Le Bouteiller (1883); Alexander, ep. Hierosolymitan. (ca. 250); Frigdianus (ca. 588); Leobardus (ca. 593); Braulio (651); Ioannes Thules et Rogerius Wrenno (1616)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský