Gisella
| 7. května, připomínka | |
| Postavení: | královna |
| Úmrtí: | 1060 |
| Atributy: | almužna, kostel, královský oděv |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z Bavorska a provdala se za prvního uherského krále Štěpána. Spolupracovala s ním na pokřesťanštění Maďarů, byla vzornou manželkou i matkou. Po smrti manžela se chudá a opuštěná odebrala do kláštera v Niederburgu, kde se stala abatyší a prožila poslední roky svého života.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Z KRÁLOVSKÉ RODINY SVĚTCŮ
Narodila se kolem r. 985 na hradě Asbach u Řezna. Jejím otcem byl bavorský vévoda Jindřich a bratrem císař Svaté říše římské Jindřich II., který byl prohlášen za svatého. Svatými se stali i její manžel a syn.
Na začátku roku 997 se provdala za Štěpána (Istvana), který byl synem Gézy a Sarloty, která měla zásluhu na tom, že uherský národ přijal křest. Manželé Štěpán a Gisela kralovali společně. Panování Štěpána je uváděno od r. 997 do 1038, ale k pomazání na krále a k jeho korunování došlo až na Vánoce r. 1000 kdy korunu obdržel od papeže Silvestra II. Manželé společně upevnili církev v Uhrách, pokřesťanštili Maďary. Dovedli propojit politickou organizaci s náboženskou. Stavěli kostely, zakládali kláštery a podporovali duchovenstvo ve společnosti. Za spolupracovníky při pokládání základů křesťanské kultury si zvolili benediktiny z Německa, Francie a Itálie.
Gisela rostla ve svatosti v postavení, které přijala od Boží prozřetelnosti. Rostla v lásce k Bohu i k lidem. Stupeň naší lásky k Bohu bývá srovnatelný s naší láskou k bližním. Gisela se snažila dělat šťastnými jak svou rodinu, tak ty, za které pro své postavení cítila odpovědnost. To jí otevíralo široké pole působnosti, ale současně musela překonávat těžké životní zkoušky, kterými se však od aktivit svého srdce nenechala odradit.
Měla syna Emerika (Imricha), s jehož výchovou jí pomáhal pozdější biskup a světec Gerard, ale r. 1031 ve věku asi necelých 30 let Emerik zahynul na honu. Později byl prohlášen svatým.
V roce 1030 byl Giselin manžel Štěpán I. přinucen vést obranou válku proti vojskům Konráda II. Štěpán I. později trpěl delší nemocí, na niž roku 1038 v Ostřihomi zemřel. Před smrtí chtěl prosadit za svého nástupce strýce Varula, ale nakonec byl zlým činem své sestry donucen označit za nástupce jejího syna Petra Orseola. Gisela po jeho nástupu jím byla zbavena všeho jmění a prožívala nevraživost pohanské strany. Bylo s ní velmi špatně zacházeno a osvobozena byla až v roce 1045, kdy ji prý do Bavorska odvezl král Jindřich III. Její cesta končila v Niederburgu poblíž Pasova, kde vstoupila do kláštera benediktinek. V něm se stala abatyší a také asi ve věku 75 let zemřela.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Jsme povoláni na cestu ke svatosti jako královské kněžstvo skrze svátost křtu. Nějak na to zapomínáme stejně jako na to, že i druhé máme vést ke svatosti. Obojí si dnes v souvislosti s Giselou budu připomínat.Bože, Tys své věrné služebnici Gisele zjevil, že láska k Tobě a k bližním je naplněním všech Tvých přikázání. Vedl jsi ji, aby ukazovala druhým cestu ke spáse; dej, ať povzbuzeni jejím příkladem následujeme Krista a jednou i my dojdeme k Tobě skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Antonius, eremita (1073); Gisella♦ (1060); Flavia Domitilla (koncem s. I.); Ioannes, ep. Eboracen (721); Rosa Venerini (1728); Flavius et IV socii (s. III/IV); Cenericus (s. VII); Albertus de Bergomo♦ (1279); Augustinus Roscelli (1902); Antonius Bajewski♦ (1941)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský