sv. Hugo z Cluny

Hugo, abbas Cluniacen.

29. dubna, připomínka
Postavení:	opat OSB
Úmrtí:	1109
Patron:	vzývaný proti horečce
Atributy:	benediktinský opatský oděv, kniha, ornát

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Burgundska, kde se narodil r. 1024 jako prvorozený syn hraběte či knížete Dalmacia ze Semuru. Matka Aremberga ho od útlého dětství vedla ke zbožnosti, zatímco otec měl za to, že je předurčen k významné světské pozici, pro niž měl rodové předpoklady, protože byl příbuzným mnoha šlechticů. Hugo však byl obratnější v duchovních věcech než v rytířských.

Otcovy naděje zklamal, protože už prý v 15 letech vstoupil do věhlasného benediktinského kláštera v Cluny. Asi po čtyřech letech byl vysvěcený na kněze, ve 24 letech se stal převorem a o rok později šestým opatem Cluny. Už tehdy pod tento klášter spadalo 60 dalších klášterů. Za Hugova působení vzrostl počet těchto klášterů natolik, že při jeho smrti je uváděno okolo dvou tisíc přilehlých klášterů, a to nejen ve Francii. Jednalo se o komunity i v Itálii, Anglii a Španělsku.

O Hugově duchovním rozměru je prý od Hildebranta napsáno: "Nemluvil zbytečně... neznal jiný hněv než proti velkým hříchům. Mlčel-li, mluvil k Pánu; mluvil-li, hovořil o Pánu a v Pánu."

Hildebrant, pozdější papež Řehoř VII., byl snad společně s ním nějakou dobu v klášteře, asi ještě pravděpodobně než se stal opatem. Hugo byl velmi vzdělaný, dobrosrdečný a sám k sobě přísný. Stal se mimořádnou osobností století a šiřitelem benediktinských ideálů.

Z jeho aktivity vznikla i velká pětilodní bazilika o délce 187 m, kterou vysvětil Urban II. Hugo byl poradcem dokonce devíti papežů a k jeho přátelům patřili i vladaři. Přispěl k reformě iniciované Lvem IX. a Řehořem VII. Účastnil se církevních koncilů. Byl papežským legátem v Uhrách, v Toulouse a ve Španělsku. Byl i prostředníkem mezi papežským stolcem a císařem Jindřichem IV.

Opat Hugo byl po smrti pohřben do hlavního oltáře baziliky v Cluny. Při zničení chrámu za Francouzské revoluce došlo i ke zničení většiny ostatků. Zbyla prý jen paže, která je uctívána v Marcigny.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Catharina Senensis, virgo et doctor Eccl. (1380); Hugo, abbas Cluniacen. (1109); Tychicus; Torpes (s. inc.); Severus, ep. Neapolitan (ca. 409); Achardus (1172)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský