Burchardus, ep. Herbipolitan
| 2. února, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 754 |
| Patron: | Německa |
| Atributy: | biskup, hostie, kostel |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Anglii a stal se spolupracovníkem sv. Bonifáce a horlivým biskupem ve Würzburgu, podílel se na obnově života z víry. Vyzdvihl ostatky sv. Kiliána, založil několik kostelů a klášter. Před koncem života se vzdal pastýřského úřadu a v samotě se připravil na smrt.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
JEDEN Z VĚROZVĚSTŮ NĚMECKA
Pocházel z křesťanské rodiny v Anglii a na své budoucí povolání se připravoval v klášteře.
S velkým nadšením přišel do Německa, aby pomáhal biskupu Bonifácovi (pam. 5. 6.) na pokřesťanštění země. Ten ho vysvětil na biskupa a papežem Zachariášem byl 1. 4. 742 jmenován sídelním biskupem ve Würzburgu. Téhož roku se účastnil sněmu svolaného Bonifácem, kterému záleželo na církevní kázni a důslednosti v nově založených biskupstvích po smrti Karla Martella, za nějž bylo působení velmi omezené.
Od smrti sv. Kiliána a jeho druhů život víry v zemi velice ochabl a začal jej probouzet až sv. Bonifác. Nové možnosti se začaly rozvíjet s nástupem Martellova syna Karlomanna, který byl horlivým katolíkem, do církevních záležitostí nezasahoval, ale hmotně církev podporoval. To využil i biskup Burchard, který se snažil dát diecézi také hmotný základ, zveleboval kostely a církevní budovy. Finance získával i vymýcením lesů a obděláváním půdy, k čemuž využil přizvané nové osadníky. Drsní Frankové totiž byli mnohem více přístupni víře, jejíž podání bylo doprovázeno důstojným leskem. To byl důvod Burchardových kroků, i když sám žil velmi střídmě a chudě, byť dočasně se sídlem na hradě. Evangelium šířil slovem i příkladem. V nemenší horlivosti setrvával na modlitbách za lid, jemuž Boží slovo přinášel.
Vyzvedl ostatky sv. Kiliána, prvního věrozvěsta kraje, což mělo velký význam a bylo doprovázeno postem a zázraky. Ve všem Burchardově chování se projevovala pokora a velká láska k lidu. Přesto měl i protivníky, kteří mu kladli překážky a pomlouvali ho. Těm, kteří mu zlořečili, ale dobrořečil.
Ve Würzburgu postavil chrám sv. Salvátora. Na podzim r. 748 byl podat zprávu o stavu církevních věcí Zachariášovi a vyžádal si jeho rady. Po návratu z Říma založil klášter sv. Ondřeje. Opatem se tam stal Meingold. Když Burchardovi začalo výrazně ubývat sil, požádal, aby jeho nástupcem byl tento opat a odešel do ústraní na hrad Hohenburk, aby se kajícně připravil na smrt. Podle některých podání zemřel na Hromnice v krápníkové jeskyni. Jeho ostatky byly vyzvednuty a přeneseny do kláštera sv. Ondřeje 14. 10. 983.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Lidé, o kterých čteme, potřebovali pečlivou přípravu na svou smrt. Jak jsem na tom já? Budu pamatovat na smrt a svůj život přijímat jako Boží dar, který musím co nejlépe využít.Bože, Tys naplnil svatého Burcharda svou láskou, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom pamatujíce na smrt měli spolu s ním účast na tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(použito závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Festum Præsentatiónis Dómini; Flosculus (asi 500); Laurentius, ep. Cantuarien (619); Burchardus, ep. Herbipolitan (754); Simon Fidati de Cassia♦ (1348); Petrus Cambiani de Ruffia♦ (1365); Catharina de´Ricci (1590); Ioanna de Lestonnac (1640); Nicolaus Saggio de Langobardis♦ (1709); Stephanus Bellesini♦ (1840); Ioannes Theophanes Vénard (1861); Aloysius Alexander Alphonse Brisson♦ (1908); Benedictus Daswa Tshimangadzo♦ (1990); Andreas Carolus Ferrari♦ (1921); Maria Dominica Mantovani (1862); Maria Catharina Kasper♦ (1898)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský