Laurentius, ep. Sipontin.
7. února, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | asi 545 |
ŽIVOTOPIS
Spolehlivě o něm víme, že se stal biskupem ve Sipontu vzdáleném asi do 20 km od Monte di San Angelo Gargano ležícím v Apulii u Jadranu v provincii Foggia v Itálii. Jeho sídlo se nacházelo v části tehdejšího Siponta údajně později přejmenované na Manfredonii.O Vavřincově původu existují dvě verze. Podle jedné byl příbuzným císaře Zena, vysvěcený již v Konstantinopoli. Jinde je za místo jeho narození uvedená Sýrie. Jeho příchod do Říma je datován pontifikátem papeže Gelasia I. (492-496), který vysvětil Vavřince biskupem a poslal ho do Apulie. Ze staveb je zde od něj nejznámější svatyně svatého Michaela na Monte-Gargano, jejíž příběh je popsán u svatého Michaela (pam. 29. 9.). Začíná příhodou pana Emanuela Elvia, který ji šel popsat biskupovi Vavřinci do Sipontu. Po třech dnech modliteb a půstu měl biskup ve snu zjevení archanděla Michaela, který mu řekl: "Jeskyni jsem si vyvolil a je zasvěcena mně. Nesmí se zde již prolévat krev zvířat. O co na tomto místě budete prosit, obdržíte. Vystupte proto na horu a zasvěťte jeskyni křesťanskému kultu."
Po dvou letech Odoakrovi barbaři oblehli Siponto a dali městu lhůtu tří dnů. Biskup Vavřinec tehdy nařídil konat pokání a modlitby k sv. Michaelu. Ten se mu znovu zjevil s příslibem pomoci a následně byli nepřátelé odehnáni od města. Biskup se potom se skupinou věřících vydal poděkovat na Monte di San Angelo. Archanděl Michael mu sdělil, že není nutné jeskyni posvěcenou jeho přítomností ještě zvlášť světit. Vyzval ho, aby na tomto místě začal konat modlitby a sloužit nejsvětější oběť. Ten potom s dalším duchovenstvem putoval k jeskyni. Podle tradované legendy je na cestě před prudkým sluncem chránili dva orli svými křídly. Na místě pak našli připravený oltář s rudou pokrývkou a na oltáři stál dřevěný kříž. Předem oznámeným znamením pravosti posvěcení byla stopa, vytlačená nožkou dítěte. K jeskyni nechal biskup Vavřinec přistavět chrám, přes který se sestupuje do jeskynního kostela. I dnes sem přichází mnoho poutníků. Místo je vzdáleno od San Giovanni Rotondo, kam mnozí směřují za otcem Piem, jen 24 km.
Biskup Vavřinec je mimo jiné uváděný jako zakladatel kláštera ve Farfě, která některými životopisci je udávána i za pravděpodobné místo jeho smrti. Spíše ale zemřel v Sipontu, kde měl sídlo a v Manfredonii jsou i jeho ostatky.
Maximus, ep. Nolan. (s. III.); Parthenius, ep. Lampsacen (s. IV.); Moyses, solitarius (asi 389); Iuliana, vidua florentina (s. IV.); Laurentius, ep. Sipontin. (asi 545); Gulielmus de Leaval♦ (s. VII.); Richardus, peregrinus (asi 720); Lucas Iunior, eremita (955); Riccerius♦ (1236); Antonius de Stronconio♦ (1461); Thomas Sherwood♦ (1578); Iacobus Salès et Gulielmus Saultemouche♦ (1593); Ægidius Maria a Sancto Ioseph (Franciscus) Pontillo (1812); Ioannes de Triora (Franciscus Maria) Lantrua (1816); Rosalia (Ioanna Maria) Rendu♦, virgo (1856); Maria a Providentia (Eugenia); Smet♦ (1871); Pius Pp IX.♦ (1878); Anna Maria Adorni Botti♦ (1893 ); Ludovica Clara Szczęsna♦ (1916); Anselmus Polanco et Philippus Ripoll♦ (1939); Adalbertus Nierychlewski♦ (1942); Alaphridus Cremonesi♦ (1953); Petrus Verhun♦ (1957)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský