Barbatus
| 19. února, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 682 |
ŽIVOTOPIS
Byl biskupem v Beneventu, kde bojoval proti modlářskému uctívání zlatého hada. Svou modlitbou uchránil město před vyhlazením císařským vojskem a svou vírou město vysvobodil ze zajetí modloslužby.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
V NEBEZPEČÍ ZLATÉHO HADA
Stal se biskupem v italském městě Beneventu, kde se křesťanství mísilo s modlářstvím a mnozí, přestože chodili na křesťanské bohoslužby, doma ještě tajně uctívali zlatého hada. Tvrdili, že jejich předkům ve válkách přinášel štěstí. Pak se k Beneventu se svým vojskem přiblížil císař Konstans postupující z Konstantinopole a chystal se k jeho dobytí. Teprve v krajní nouzi, kdy císař hrozil vyhlazením města, obyvatelé přijali výzvu svého biskupa Barbáta a slíbili odřeknutí se všech model po předcích. Biskup pak šel do chrámu Panny Marie a v pláči ji úpěnlivě prosil o mocnou přímluvu za vysvobození města. Bylo mu přislíbeno vyslyšení, po kterém šel vojvodovi Romualdovi oznámit, aby tak jako v Ninive všichni kajícně volali k Bohu o pomoc a že budou zachráněni. A stalo se tak. Jen Sesuald, přítel vojvody, oznamující pomoc vojska Romualdova otce, přišel o hlavu, kterou po useknutí nařídil císař vhodit do města, načež odtáhl.
Město bylo osvobozeno. Veřejné klanění modlám se sice neobjevilo, ale někteří, včetně vojvody Romualda, na nich dále lpěli. Biskup Barbát pokračoval v úsilí o vymýcení zbytků modloslužby. Na vojvodově ženě v nepřítomnosti manžela vymámil zlatého hada a použil jej na nový kalich s patenou.
Po návratu z cesty byl vojvoda nejdříve přítomen mše svaté, po které mu biskup znovu vytkl jeho vztah ke zlatému hadu. Romuald výtky přijal a přislíbil vydání zlatého hada. Pak se dozvěděl, jak s ním již bylo naloženo. Kdyby se to dozvěděl dříve, jeho ženě by se zle vedlo, v té chvíli byl však od zlé moci osvobozen. Do jiného člověka, který to slyšel, však vstoupil zlý duch, protože prohlásil, že by za to svou ženu zabil. Ostatní pak pochopili, jakému nebezpečí se lpěním na modlách vystavovali, a úplně od nich upustili. Do Barbátovy smrti se již v městě modloslužba neobjevila.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Uvážím, zda také sám nelpím na něčem nerozumném. Mám v něčem zálibu, pro kterou bych byl schopen hříchu? Pokud ano, musím dělat něco, abych se z náklonnosti osvobodil a nedával jí přednost před Bohem. Začnu modlitbou a vírou v moc Nejsvětější svátosti.Bože, Tys naplnil svatého Barbáta svou láskou, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře, lásce a v přemáhání špatných náklonností, abychom měli spolu s ním účast na tvé slávě. Skrze Krista, našeho Pána. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Quodvultdeus (439 (nebo 454)); martyres in Palæstina monachi et alii sub Alamanduro* (507); Mansuetus, ep. Mediolanen (asi 680); Barbatus (682); Georgius, monachus in Aquitania (asi 877); Proclus de Bisiniano, monachus (asi 970 ); Bonifatius, asceta (1260); Godeschalcus♦ (1184); Conradus Confalonieri de Placentia♦ (1351); Alvarus de Zamora♦ (asi 1430); Elisabeth Picenardi♦ (1468); Lucia Yi Zhenmei (1862); Ioannes Sullivan♦ (1933); Iosephus Zaplata♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský