Světci k nám hovoří...


zobrazení Quodvultdea na mozaice z 5. stol. v katakombách San Gennaro

zobrazení Quodvultdea na mozaice z 5. stol. v katakombách San Gennaro

sv. Quodvultdeus

Quodvultdeus

19. února, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:439 (nebo 454)

ŽIVOTOPIS

Narodil se v severní Africe na konci 4. století. První zmínky o něm pochází z doby kolem roku 408 z křesťanské komunity v Kartágu (dnešní předměstí Tunisu). Tehdy byl velmi mladý, začal si dopisovat s biskupem Augustinem a kolem roku 407 nebo 421 se v Kartágu stal jáhnem. Asi v roce 436 nebo 437 se Quodvultdeus stal biskupem tohoto města, které pak obsadili ariánští Vandalové vedeni králem Genserikem. Ten biskupa s duchovenstvem dal vsadit na nepoužívané lodě bez plachet a vesel a odtáhnout na širé Středozemní moře. Proti všem předpokladům a nadějím nakonec biskup Quodvultdeus i s kněžími přistál v Neapoli. Tam jim poskytl pomoc neapolský biskup Nostrianus a Quodvultdeus mu pak pomáhal bojovat proti pelagianismu. Vedle pastorace dál pokračoval ve své spisovatelské činnosti. Napsal některá teologická a apologetická díla mezi kterými jsou zvláště připomínány „Knihy Božích zaslíbení a předpovědí“, ve kterých vyložil katolickou doktrínu milosti. Novokřtěncům připomínal, že křtem nejsou ušetřeni namáhavého boje proti neřestem. V citacích pro ně čteme: „Vyznáním víry, které jste přijali a vryli si do své paměti a držíte pro svou spásu je základem katolické víry, na kterém vznikla stavba církve, postavená rukama apoštolů a proroků. Budova domu Božího, je stavěna z živých kamenů a těmi jste i vy.“

Ve věku kolem 80 let zemřel v Neapoli jako vyznavač víry. V různých biografiích je udáván rok 454 a v martyrologiu z r. 2001 je napsán rok 439.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Quodvultdeus (439 (nebo 454)); martyres in Palæstina monachi et alii sub Alamanduro* (507); Mansuetus, ep. Mediolanen (asi 680); Barbatus (682); Georgius, monachus in Aquitania (asi 877); Proclus de Bisiniano, monachus (asi 970 ); Bonifatius, asceta (1260); Godeschalcus (1184); Conradus Confalonieri de Placentia (1351); Alvarus de Zamora (asi 1430); Elisabeth Picenardi (1468); Lucia Yi Zhenmei (1862); Ioannes Sullivan (1933); Iosephus Zaplata (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.