Světci k nám hovoří...


blah. M. Edelburgis Juliana Kubitzki

M. Edelburgis Iuliana Kubitzki

20. února, připomínka
Postavení:řeholnice CSSE
Úmrtí:1945

ŽIVOTOPIS

Narodila se 9. 2. 1905 v Dąbrówce Dolna u Namysłówa u hranice mezi Horním a Dolním Slezskem do rolnické rodiny s dalšími sedmi dětmi. Potom, co jí v sedmi letech zemřela matka, se otec znovu oženil. V roce 1929 se rozhodla vstoupit do kongregace sester svaté Alžběty. Tam 23. 4. 1930 začala noviciát s řeholním jménem sestra Maria Edelburgis. Věčné sliby složila v roce 1936 a po nich udělala ošetřovatelský kurz, aby byla připravena vykonávat službu v nemocničním domě Żary, kde byly sestry sv. Alžběty od roku 1926. K pacientům projevovala velkou laskavost a empatii díky své citlivé povaze.

Když 13. 2. 1945 vtrhla do Slezska, na tehdejší území Německa, Rudá armáda, musely řeholnice svůj dům hned druhý den opustit. Za palby z kulometů přešly k hospodě Lufft na Mühlplatz. Zde vojáci shromažďovali i další ženy a dívky, ze kterých si potom vybírali ke svému uspokojení. Řeholnice je chtěly chránit, ale pak je mohly za jejich pláče jen utěšovat.

Jelikož druhý den mohly řeholnice z hospody odejít a klášter zabrala armáda k použití za skladiště, vydaly se na faru. Tam už ale bylo přes padesát lidí, tak tam nemohly nadlouho zůstat. Na radu faráře souhlasily s převlečením do civilního oblečení.

Sovětští vojáci v noci ze 17. na 18. 2. odvezli sestry Marii s Marii Veronikou a s ještě třetí Marií. Edelburgis se s jejich počínáním nehodlala smířit. Faráři pak řekla, že jejich běsnění už déle nevydrží. Odpoledne 20. 2. opět přišla do horní místnosti fary skupina vojáků a za střelby hledali Marii Edelburgis a M. Julianu, které se snažily maskovat za starší ženy. Jeden opilý voják Edelburgis poznal, a když se urputně bránila, srazil ji úderem pistole. Poté co se vzpamatovala volala: „Patřím Bohu! On je můj Pán! Nech mě!". Druhové toho vojáka se mu posmívali, že ji nedokázal přemoci, a pak vypálili z bezprostřední blízkosti rány do jejího břicha a do hlavy. Edelburgis mezitím zvolala: "Ó můj Ježíši!". Farář nosil u sebe svaté oleje, a přitom jak se ostatní vzdalovali, podařilo se mu udělit jí poslední svátosti a ona v náruči druhé sestry zemřela. Po ní již k žádnému znásilnění řeholnice údajně nedošlo.

Její tělo v řeholním hábitu a s černým závojem zůstalo zde na podlaze tři dny. Potom bylo pohřbeno bez rakve na zahradě u fary před vchodem do kostela.

Blahořečená byla ve vratislavské katedrále 11. 6. 2022 společně s deseti spolusestrami (a jejich společná liturgická vzpomínka je 11.5.).

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Hyacintha et Franciscus Marto (Hyacinta 1920 a František 1919); Serapion, m. Alexandriæ sub Decio cum sociis (248); martyres Tyri in Phœnicia (303); Tyrannio et Zenobius (311); Eleutherius, ep. Tornacen (asi 530); Eucherius, ep. Aurelianen (asi 738); Leo, ep. Catanen (asi 787); M. Edelburgis Iuliana Kubitzki (1945); Iulia Stanislao Maria Iosephina Rodzinska (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.