Marutha
| 16. února, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | před rokem 420 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se při hranici Persie s Arménií. Vystudoval medicínu a pak zastával funkci guvernéra. Po dokončení teologie se stal biskupem Mezopotámie. Měl významnou pozici ve vztazích mezi Konstantinopolí a perskými církevními komunitami.Účastnil se různých synod. Je uváděn na synodě v Side (382-383), svolané flaviovským arcibiskupem z Antiochie proti messalianům či euchitům, kteří se modlili a odmítali pracovat. V létě r. 403 přišel na synodu v Dubu poblíž Chalkédónu, kde asi chtěl vyzískat ochranu pro křesťany v sásánovské říši. Jisté je, že byl na straně Jana Zlatoústého, který v následujícím roce psal z exilu příteli Olympiovi: „Neopouštěj biskupa Maruta, hlídej ho…, velmi ho potřebuji v záležitostech Persie.“ Biskup Maruta v r. 410 předsedal koncilu v Seleukii, jak to připomíná martyrologium. Přednesl zde tři dopisy od „západních otců“. Jednalo se o přijaté nicejské kánony. Přispělo to ke sjednocení všech syrských křesťanských komunit.
Už před tímto významným koncilem získat úctu perského panovníka Iazdgerda a naklonil ho k politice příznivé pro křesťany. Opravil také kostely poškozené za pronásledování králem Saporem. Biskup Maruta shromáždil ostatky mučedníků z Persie ve svém biskupském městě, od té doby nazývaném Martyropolis. Ve svém biskupském městě, nacházejícím se v dnešním Turecku na místě starověkého Tigranakertu, vystavěl kostely a přičinil se o jeho obehnání zdí.
Bývá označován za přesvědčivého vyjednavače míru a osobu sbližující Konstantinopol a Seleukii.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Iuliana, , virgo et m. in Campania (neznámé století); Elias, Ieremias, Isaias, Samuel, Daniel… (309); Pamphilus duo, Valens, Paulus, Porphyrius, Seleucus, Theodulus et Iulianus (309); Marutha (před rokem 420); Philippa Mareri♦ (1236); Nicolaus Paglia♦ (1256); Franciscus Tóyama Jintaro♦ (1624); Marianus Arciero♦ (1788); Iosephus Allamano♦ (1926)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský