sv. Valentin

Valentinus, m. Romæ

14. února, připomínka
Postavení:	kněz a mučedník
Úmrtí:	století neznámé
Patron:	dle tradice mladých lidí a zvláště jejich čisté a oddané lásky
Atributy:	meč

ŽIVOTOPIS

Vynikal v charitativní činnosti, v moudrosti a v neohroženosti při svém poslání kněze. Koruny mučednické dosáhl v Římě u Milvijského mostu na Flaminijské cestě. Tam byl také archeology objeven jeho hrob pod zříceninami jemu zasvěcené baziliky.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

NEOHROŽENÝ PŘÍTEL BOŽÍ

V Římě byl knězem pravděpodobně za panování císaře Klaudia II. Gothica (268-270) a původně byl dle legendy lékařem. Podle císařova názoru ženatí muži prý v armádě nepodávali tak dobré výsledky jako svobodní, a z toho důvodu budoucím vojákům zakazoval vstup do manželství. Valentin však zamilované tajně sezdával. Odtud může pramenit vztah k svátku zamilovaných.

Za to, a hlavně pro svou víru, byl předveden před císaře, aby se zodpovídal ze všeho, co konal pro svůj vztah k Bohu. Když se ho císař zeptal, proč neuctívá římské bohy, podle legendy odpověděl: "Tito bohové jsou samá nečistota a hřích. Jen Kristus je pravý Bůh a když mu uvěříš, bude tvá duše spasena a ty zvítězíš nad nepřáteli." Císař by se snad nechal i přesvědčit, zejména když byl zároveň utvrzován v tom, že křesťané nejsou nepřátelé říše a že Valentin k němu a ke všemu lidu chová upřímnou lásku. Ale pro císařovo okolí tomu bylo jinak. Císař předal Valentina náměstkovi a ten jej odevzdal soudci Asteriovi, aby zatím zůstal ve vazbě. Valentin se tam modlil za soudcovo obrácení a ten přišel, aby Valentina vyzkoušel. Dle legendy mu řekl: "Je-li tvůj Bůh opravdu jediný pravý, jak říkáš, ať skrze tebe ukáže svou moc a mé slepé dceři vrátí zrak." Valentin přiložil svou dlaň na oči nevidomé a modlil se. Dívka pak znovu spatřila světlo. Protože začala vidět, Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o sv. křest. Valentin je před křtem naučil pravdám víry a potřebným znalostem.

Zprávy o uzdravení slepé a o obrácení soudce se roznesly po městě. Křesťané se radovali a pohani s velkým hněvem zaútočili na soudcův dům. Valentina vyvlekli ven, ztloukli ho a odvedli na Flaminijskou cestu, kde byl sťat mečem.

Císař Klaudius se nestavěl jako nepřítel křesťanů, ale přesto dopouštěl jejich pronásledování.

Vzhledem k většímu počtu legend, které se neshodovaly, došlo i ke spojení s biskupem Valentinem. Ten míval připomínku ve stejný den, ale neprošel schválením do nového martyrologia. Toto martyrologium dnešního světce uvádí jako kněze, mučedníka a zná přesné místo jeho smrti. Dobu úmrtí jako nejistou. Uvedené legendární vyprávění není proto do detailu přesné na rozdíl od jména císaře.

Valentin vynikal ve skutcích milosrdné lásky a byl Božím přítelem, protože konal to, co chtěl Ježíš (srov. Jan 15,14). Také pro nás platí, že jsme Ježíšovi přátelé, budeme-li dělat to, co nám v evangeliu přikazuje. Pak poneseme ovoce a Otec nám dá o co ho v Kristově jménu poprosíme, podobně jako splnil prosbu sv. Valentina, když se modlil nad slepou dívkou.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Přečtu si 15. kapitolu ev. sv. Jana se zamyšlením nad textem.

Všemohoucí, věčný Bože, Tys posiloval svatého Valentina, aby byl ochoten vydat i svůj život v boji za spravedlnost; na jeho přímluvu dej i nám sílu, abychom z lásky k Tobě snášeli všechny obtíže, věrně plnili Tvou vůli a dosáhli věčného života. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

POZNÁMKA

Rozšířené Valentinské oslavy, jejichž původ někde vycházel od svátku biskupa Valentina z Terni, který není v martyrologiu, byl jinde sváděn na údajnou zamilovanost kněze Valentina. Toto rozhodně není pravda a oslavy mají možná docela pohanské pozadí.

V Římě se totiž 14. února oslavovala bohyně Juno, považovaná za ochránkyni partnerských vztahů v manželství a ochránkyni rodin. Ženám byly z toho důvodu v rodině dávány květiny.

V dřívějších dobách byl prý 14. únor nazýván i "miláčkův den", protože se zasazoval "Miláčkův polní salát." Také se vytvořila pověra, že svobodná dívka si vezme chlapce, kterého na Valentina spatří jako prvního. Toho hned z rána s kytkou v ruce využívali mladí nápadníci.

Podle historiků jsou souvislosti 14. 2. se svátkem zamilovaných i v probouzející se přírodě, kdy ptáci začínají své svatební tance. Posílání Valentinských pohlednic má svůj počátek až v 15. století, kdy první "valentinku" prý manželce z londýnského vězení poslal orleánský vévoda Charles a tradice se rozšířila až v 19. století. Pak rostla se zájmy obchodníků.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Feria IV Cinerum; Valentinus, m. Romæ (století neznámé); Cyrillus et Methodius (869 a 885); Vitalis, m. in Umbria (století neznámé); Zeno, m. Romæ (století neznámé); Bassianus, Tonionus, Protus, Lucius, Cyrion, Agatho, Moyses, Dionysius et Ammonius (století neznámé); Eleuchadius (s. III.); Auxentius, archimandrita (s. V.); Nostrianus (asi 450); Antoninus, abbas (asi 830); Ioannes Baptista a Conceptione Garcia (1613); Vincentius Vilar David^♦ (1937)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský