Ioannes Climacus
| 30. března, připomínka | |
| Postavení: | opat |
| Úmrtí: | 649 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi r. 569 a již v 16 letech se odebral na horu Sinaj, aby žil po způsobu poustevníků. Asi po r. 638 byl zvolen opatem sinajského kláštera. Napsal pravidla řeholního života s názvem "Klimax", tj. žebřík do ráje (Scala paradísi). Po třiceti stupních vedl duše k dokonalému životu a své řeholníky učil pokoře přinášející radost.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Z ODUMÍRÁNÍ SOBĚ, VZHŮRU DO ŽIVOTA S BOHEM
O jeho původu jsou dvě verze. Buď pocházel Palestiny nebo z Egypta, jeho rodiče nejsou známi. Od 16 let žil na hoře Sinaj. Dle některých pramenů ve vlastní poustevně, dle jiných byl dále vychováván starcem Martirierem, který ho po čtyřech letech přijal do mnišského stavu. Poslušnost vůči starci prý byla mimořádná. Jan již přišel na Sinaj s určitým vzděláním a zde se dále vzdělával. Poznání, o které mu šlo nejvíc, byla osoba Ježíše Krista a jeho učení. Měl vrozenou inteligenci, která spolupracovala s Boží milostí. Živil se prací svých rukou a s každým dovedl pohovořit. Přitom žil hodně asketicky. Mezi slova, která ho povzbuzovala k vytrvalosti v odříkání, patří verš evangelia: "Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek" (Jan 12,24). Tu pravdu prý hlásal životem, slovem i písmem. Sobě se učil odumírat, aby stále více žil v Bohu a k užitku svých bratří.
Po 19 letech jeho duchovní vůdce zemřel a Jan se vzdálil do nedaleké pouště Tola, kde v osamělé jeskyni prožil čtyřicet let. O sobotách a nedělích přicházel do kláštera na bohoslužby a aby přijal svaté svátosti. Pak také vedl rozmluvy s otci, aby si ověřoval správnost svých myšlenek. Při rozhovorech mluvil Jan tak přirozeně, že býval nejoblíbenějším řečníkem. Našli se ale tací, co viděli za jeho slovy pýchu, načež se Jan rozhodl žít v mlčení. Až po roce je přerušil na nátlak těch, kdo podezření vyslovili.
Po 40 letech života v poušti byl zvolen opatem sinajského kláštera. Zabýval se učením o Božím zjevení a pro svoje vědomosti bývá nazýván i Scholastikem. Od papeže Řehoře Velikého, jenž se doporučoval do jeho modliteb, obdržel peníze na zřízení útulku pro poutníky. Jan napsal pravidla řeholního života s názvem "Klimax", tj. žebřík. Po třiceti stupních (ve třiceti kapitolách) vedl duše k dokonalému životu. Popsal boj askety se zly a strádáními, která jsou společná jak mnichovi, tak i člověku žijícímu ve světě. Také poukázal na způsoby získávání ctností, které jsou přístupné všem křesťanům. V Klimaxu zobrazuje cestu postupného růstu k mravní dokonalosti a číslo 30 také připomíná 30 let skrytého života Ježíše. Jan své řeholníky učil pokoře přinášející radost. Své příjmení Klimak dostal podle názvu svých pravidel. Ty jsou někde také nazývány "Lestvica."
Po čtyřech letech vedení kláštera jej předal do rukou bratra Jiřího a pak se začal připravovat na smrt. Snad proto odešel znovu do pouště.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu uvažovat o možnostech svého růstu k mravní dokonalosti a stanovím si nejbližší stupínek.Bože, Tys povolal svatého Jana Klimaka, aby následoval Tvého Syna v pokoře a chudobě a svým příkladem nám ukázal, jak žít podle evangelia; pomáhej nám, abychom věrni Tvému volání šli cestou, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Sabbatum Sanctum; Ioannes Climacus (649); Leonardus Murialdo (1900); Amadeus Nonus♦ (1472); Ludovicus de Casaurea (Archangelus); Palmentieri (1885); Secundus, m. in Traspadana (století neznámé); Petrus Regalado de Vallisoleto (1456); Regulus (s. IV.); martyres Constantinopoli sub Constantio (s. IV.); p. Syracusan (ca. 600); Osburga (ca. 1018); Clinius (post 1030)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský