Venceslaus Drbola
| 3. srpna, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | 1951 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 16. 10. 1912 ve Starovičkách asi 5 km od Hustopeče v okrese Břeclav v tehdejším Rakousko-Uhersku (dnes Jihomoravský kraj).V roce 1933 vstoupil v Brně do semináře a 5. 7. 1938 přijal kněžské svěcení. Primiční mši sv. slavil 10. 7. 1938 v rodné obci. Potom působil jako pomocný duchovní ve farnosti Slavkov u Brna. V začátku druhé světové války byl přeložen do obce Čučice a v roce 1943 byl poslán do farnosti Bučovice. Zde působil 7 let jako kooperátor.
Od března 1950 byl jmenován správcem farnosti Babice u Moravských Budějovic na okrese Třebíč. Při své činnosti se horlivě vždy věnoval mládeži a snažil se pomáhat těm, kteří trpěli následky války. Pro svou pastorační horlivost byl členy komunistické strany hodnocen jako nebezpečná osoba už na předchozím působišti.
V Babicích nahradil faráře Arnošta Poláčka, protože ten byl zatčen za údajnou protistátní činnost. Mimo pastoračních povinností včetně vyučování náboženství o. Václav Drbola vedl farní hospodářství a začal s opravou kostelních varhan.
Otec Drbola dbal křesťanské zásady pomáhat bližním v nouzi a v případě agenta Malého doplatil na svou důvěřivost. Malý se snažil zaujmout legendou o své účasti na útěku arcibiskupa Josefa Berana z internace a dožadoval se spojení na místní protikomunistický odboj. Později od spolubratra v Jaroměřicích se dozvěděl, že Malý používá stejnou legendu i na dalších farách, aby zjistil výskyt nespokojenců s režimem. V místech, kde se Malý pohyboval, docházelo k provokacím a k zásahům StB. Vzkaz, že Malému už nevěří, měl pro o. Drbolu neblahý dopad. Brzy ráno, kdy byl 17. 6. 1951 ještě na lůžku, vtrhla k němu bezpečnost a odvezla ho do Jihlavy, kde byl v Hluboké ulici podroben mučení. Bylo to dva týdny před vražednou akcí Malého v babické škole, při níž byli zastřeleni komunističtí představitelé MNV, kteří ještě v pozdních hodinách měli poradu.
V protokolu z výslechu Jana Drboly 1. 7. 1951 bylo napsáno o tajné skrýši pro úkryt ilegální vysílačky za zdí babické farní kanceláře. Do obvinění mu přidali i absurdní účast na schůzkách „bandy teroristů“, vybírání obětí z řad funkcionářů MNV a podíl na vraždách, ke kterým došlo až později. Státní soud vynesl nad Václavem Drbolou rozsudek smrti na základě obvinění z velezrady a navádění k vraždám. Popraven byl oběšením 3. 8. 1951 na dvoře jihlavské věznice.
Jeho blahořečení společně s Janem Bulou je naplánované na červen 2026 na brněnském výstavišti.
Prozatím se ještě nemůže říci, zda budou mít společnou památku. Životopis Jana Buly se proto, jak je zvykem, nachází u data jeho smrti 20. 5.
POZNÁMKA
K osobě Ladislava Malého: v případu Babice je dnes většinou představován jako postava, která komunistickému režimu pomáhala vytvářet podněty pro vykonstruovaná obvinění nepohodlných osob, takových, které vedly věřící a zvláště mládež s opravdovostí a v síle lásky.Nic zaručeného krom toho, že Malý býval spolužákem o. Buly a podvodníkem vůči kněžím, o něm nemáme. Při svém povolání se několikrát vydával za někoho jiného než dříve. Mnohé údaje směřují k dohadům, ale prý není jistá ani jeho smrt, která se členům StB hodila do hry. Vždyť v procesu označili kněze Bulu za vlastizrádce, protože Malého nechal na faře přespat a nenahlásil policii to co od něj slyšel.
Lékař, který zkoumal údajnou posmrtnou fotografii Ladislava Malého, připustil, že osoba na fotografii podle určitých znaků nemusí být vůbec mrtvá. Dcera popraveného statkáře prý Malého náhodou potkala tři roky potom, co údajně byl zastřelen. Přestože ho znala, na údajné fotografii jeho mrtvoly ho nepoznala.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Asprenas (s. II./III.); Asprenas (s. II/III); Alphonsus López López et Michael Remón Salvador♦ (1936); Franciscus Bandrés Sánchez♦ (1936); Euphronius, ep. Augustodunen. (post 475); Martinus, solitarius (580); Petrus, ep. Anagnin. (1105); Venceslaus Drbola (1951)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský