sv. Alois Scrosoppi

Aloysius Scrosoppi

3. dubna, připomínka
Postavení:	kněz, zakladatel kongregace
Úmrtí:	1884
Patron:	chudých a nemocných AIDS

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 1804 v severoitalské Udine. Po příkladu svých dvou bratrů vstoupil do semináře. Bylo mu 23 let, když přijal kněžské svěcení a začal působit v kostele sv. Marie Magdalény a ve filipském oratoriu ve Friuli. Tam také ovlivněn otcem Karlem vstoupil do kongregace sv. Filipa Neriho, kterou Karel vedl. V kraji se vystřídalo několik pohrom. Neúrody a povodně, onemocnění dobytka i lidí. Osýpky a tyfus zanechávaly mnoho obětí. V Udine otevřela kongregace dům pro osiřelé dívky, ve kterém jim poskytovala základní potřeby i vzdělání. V roce 1829 se Alois stal zástupcem ředitele střediska. Velice mu záleželo na zajišťování potřeb nejen dětem, ale i všem chudým, a na zajišťování práv tzv. vyděděncům společnosti. Obcházel bohatší lidi a vyprošoval příspěvky pro své chovankyně s velkou pokorou a vytrvalostí. Aloisovými pomocnicemi byly dobrovolnice, ze kterých roku 1845 jeho přičiněním vznikla nová kongregace Sester Boží prozřetelnosti. Sestry navštěvovaly nemocné, některé učily i posunkovou řeč, další pečovaly o psychicky nemocné. Jednalo se o praktické ošetřovatelky. Poslední etapa Aloisova života byla dle jeho vlastních slov "noviciátem pro nebe". Velmi se bránil tomu, aby zůstal pro své onemocnění na lůžku, a vytrvale pokračoval ve svém povolání snad až do Zeleného čtvrtku, dne svého skonání. Patronem nemocných AIDS se stal poté, kdy na jeho přímluvu byl v roce 1996 vyléčen zambijský seminarista z oratoře sv. Filipa Neriho v Oudtshoorne Petr Chungu Shitima. Uzdravení dosvědčilo třináct osob včetně dvou nekatolických lékařů, kteří potvrdili diagnózu AIDS i terminální stádium onemocnění, projevující se těžkou poruchou ledvin. Uzdravený Shitima se plně zapojil do služby po Aloisově vzoru.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nicetas, hegumenus (824); Richardus, ep. Cicestrien. (1253); Xystus Pp I. (128); Iosephus Hymnographus (886); Aloysius Scrosoppi (1884); Ioannes, presb. in Piceno^♦ (1275); Xystus Pp I. (128); Chrestus et Pappus, (ca. s. IV); Ulpianus (306); Ioannes ep.Neapolitan (432); Gandulfus Sacchi de Binasco (ca. 1260); Robertus Middleton et Thurstanus Hunt^♦ (1601); Aloysius Scrosoppi (1884); Petrus Eduardus Dańkowski^♦ (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský