Casilda
| 9. dubna, připomínka | |
| Postavení: | poustevnice |
| Úmrtí: | 1075 |
| Patron: | Toleda a Burgosu; vzývána proti krvácení a manželské neplodnosti |
| Atributy: | růže v zástěře |
ŽIVOTOPIS
Je vzpomínána jako dcera saracénského emíra či krále Maurů. Ten věznil křesťany, s nimiž začala mít soucit a pomáhala jim. Když v Toledu onemocněla, vyžádala si léčbu u jezera v lázních sv. Vincence a tam se stala křesťankou. Žila pak jako poustevnice a zemřela v Briviesce severovýchodně od Burgosu ve Španělsku.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
ODMĚNĚNA ZA SKUTKY MILOSRDENSTVÍ
Byla dcerou krutého krále Kana, vladaře mohamedánských Maurů. Jeho sídlo bylo ve španělském městě Toledu. Vychovávána byla jako mohamedánka, ale na rozdíl od otce měla soucitné a milosrdné srdce. Vídala křesťanské zajatce, na kterých se otec dopouštěl hrozného bezpráví, a když slyšela jejich nářek bylo jí z toho úzko. Tajně je chodívala navštěvovat, nosila jim přitom do vězení pokrmy a svou laskavostí se snažila mírnit jejich bolesti. Pro toto, ve své podstatě křesťanské jednání, dostalo se jí od Boha nejedné milosti.
Stále víc milovala zajatce, od nichž se dovídala pravdy o Kristu, a přilnula k víře pronásledovaných. Pak se stalo, že onemocněla krvotokem a prý na radu lékařů, když se nemoc stále horšila, prosila opakovaně otce, aby ji nechal dovézt k jezírku sv. Vincence u města Tarragony, kde byla léčivá voda. Otec se zdráhal proto, že krajina náležela křesťanskému králi Ferdinandovi, ale nechal se pro stav dcery uprosit. Získal Ferdinandovo svolení a princeznu Kasildu s patřičným doprovodem vypravil k jezeru.
U jezera sv. Vincence byla na pokyn krále Ferdinanda laskavě uvítána. S Boží pomocí se tam dokonale uzdravila a šťastná v křesťanském ovzduší chtěla i křesťansky žít. Přijala svátost křtu a vědoma si toho, co by ji čekalo v otcovském domě, že by byla donucena ke sňatku s mohamedánem a její víra by se dostala do ohrožení, rozhodla se, že se k otci již nevrátí. Nehledě na utrpení, které by jinak musela pro víru prožít. Své služebnictvo poslala zpět do Toleda samotné a zřekla se všeho dědictví.
V Briviesce, na místě, kde nabyla zdraví, si dala postavit skromný příbytek na způsob poustevny s kaplí. Tam trávila život jako panna a poustevnice děkujíce Bohu, že ji přivedl na cestu spásy a prokazovala milosrdné skutky druhým. Její snahou i nadále byla prý pomoc křesťanským zajatcům. Již záhy po své smrti začala být uctívána a nad jejím hrobem byl k její cti postaven kostel.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Kasilda nám představuje vzor vyhýbání se příležitosti ke hříchu; než sňatek s pohanem, raději volila poustevnický život. Budu si chránit víru podobně? Pokud si myslím, že se mne to netýká, pomodlím se alespoň za ochranu víry druhých.Bože, Tys nám zjevil, že láska k Tobě a k bližnímu je naplněním všech Tvých přikázání; pomáhej nám, abychom jako svatá Kasilda ochotně prokazovali milosrdenství, vždy poznávali Tvou vůli a žili příkladným křesťanským životem. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Liborius, ep. Cenomanen (s. IV); Demetrius (s. III/IV); (306); Valdetrudis (688); Casilda (1075); Thomas de Tolentino♦ (1321); Maximus, ep. Alexandrin (282); Eupsychius (ca. 362); Acacius, ep. Amiden (s. V); Hugo, ep. Rothomagen (730); Gaucherius (1140); Ubaldus Adimarus♦ (1315); Antonius Pavoni♦ (1374); C♦ (1944)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský