Magdalena de Canossa
10. dubna, připomínka | |
Postavení: | zakladatelka kongregace |
Úmrtí: | 1855 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 2. 3. 1774 ve Veroně v Itálii a byla hraběnkou. V útlém dětství ztratila oba rodiče. Nějakou dobu žila v karmelitánském klášteře. Odešla z něj, protože se rozhodla pečovat o veronské sirotky. Ujímala se opuštěných dětí a poskytovala jim stravu, přístřeší i výuku. V roce 1808 zřídila ve čtvrti sv. Zenona sirotčinec. Tento dům se stal počátkem nové kongregace kanosiánek.Od rakouského císaře Františka I. obdržela několik starých a opuštěných klášterů, kde mohla zřídit nové domy své společnosti.
Papež Lev XII. kongregaci schválil v roce 1828. Ta se pak rozšířila i v Číně, Indii a Anglii. Ve XX. století dosáhl počet jejích následovnic 2.600 řeholnic.
Magdaléna de Canossa byla blahořečená Piem XII. v r. 1941 a kanonizována Janem Pavlem II. v říjnu 1988.
Michael de Sanctis (1625); Terentius, Africanus, Maximus, Pompeius, Alexander, Theodorus et XL socii (asi 250); Magdalena de Canossa (1855); Antonius Neyrot♦ (1460); Apollonius, presb. (s. inc.); Palladius, ep. Autissiodoren (658); Beda, iunior, monachus (ca. 883); Macarius, peregrinus (1012); Fulbertus (1029); Antonius Neyrot♦ (1460); Marcus Fantuzzi de Bononia♦ (1479); Bonifatius Żukowski♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský