Gemma Galgani
| 11. dubna, připomínka | |
| Postavení: | mystička |
| Úmrtí: | 1903 |
| Atributy: | modlící se dívka, kříž, srdce, stigmata |
ŽIVOTOPIS
Pocházela od Luccy v Toskánsku v Itálii. V osmi letech osiřela a prožívala i mnoho dalšího utrpení, ale v něm stále prožívala spojení s Bohem. Byla mystička, ale její rozjímavé modlitby i život byly prý naplněny prostotou dítěte. Dostalo se jí stigmat a dalších milostí. Stala se příkladem trpělivosti v nemoci a důvěry v Boha při každé službě pro druhé.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
ZACHVÁCENA ŽÁREM BOŽSKÉ LÁSKY
Narodila se 12. 3. 1878 nedaleko toskánské Luccy v severní části střední Itálie. Asi po měsíci se rodina přestěhovala do Luccy. Gema byla velmi živá. Od útlého dětství byla vedena ke zbožnosti před křížem. Již v 7 letech byla biřmována. K prvnímu svatému přijímání šla v 9 letech. Předtím, v září 1886, jí zemřela matka, po osmi letech zemřel bratr Gino a o tři roky později i otec. Rodina přišla o majetek. Gema zůstala se dvěma sourozenci, o které se starala, ve finanční tísni. Sama prodělala i větší onemocnění, ale všechny zkoušky snášela s odevzdaností do Boží vůle a viděla v nich prostředky své vnitřní očisty.
V zimě 1898-99 onemocněla tak těžce, že všichni očekávali její smrt. Na přímluvu svaté Markéty Alacoque byla však 2. března náhle uzdravena. Dle jiných zpráv k uzdravení došlo po skončení devítidenní pobožnosti k Božskému Srdci, k níž ji vyzval pasionista sv. Gabriel Possenti, kterého si zvolila za patrona. Tato podání se shodným dnem uzdravení si nemusí protiřečit vzhledem k poslání sv. Markéty jako šiřitelky úcty k Božskému Srdci.
V červnu téhož roku, na svátek Božského Srdce, Gema obdržela stigmata, viditelné Kristovy rány, které nosila na svém těle a účastnila se tak jeho utrpení.
Opakovaně prosila o vstup do řehole sester pasionistek, jejímž cílem je šířit úctu k utrpení Krista. S odkazem na nedostatečné zdraví byla vždy odmítnuta. V té době poznala i rodinu Gianniniů a s ní pak žila tři a půl roku. Během té doby projevovala vůči členům rodiny úctu a poslušnost. Účastnila se řeholních rekolekcí a byla s pasionistkami alespoň v určitém kontaktu. V hospodářství konávala běžné práce, skromně se odívala a spokojila se s chudou stravou. Prožila řadu protivenství a muselo ji velmi bolet, když byla nějakou dobu považována za hysterku, ale nestěžovala si.
Byla obdařena velkými mystickými dary i trápena ďáblem. Její spiritualita spočívala ve věrném praktikování ctností. K nadpřirozeným zjevením, která ji provázela, patří vidění, rozeznávání duchů a extáze. Žila ve stálém vědomí Boží přítomnosti a v pozemském životě viděla přípravu na věčný život. Těžkosti a utrpení snášela pro Boha a s touhou se mu podobat. Její trvalé spojení s Bohem v modlitbě i trpělivé nesení utrpení jsou vysvětlitelné jen láskou, která pronikala i do každé její činnosti.
Lidé za ní nakonec chodili pro rady a prosili ji o modlitby.
V dekretu o jejích ctnostech je psáno: "Vyznačovala se andělskou čistotou, opravdovou prostotou ducha a dokonalou poslušností. Důvěřovala bez hranic Bohu. Dovedla velmi snadno vycházet se všemi, ať s těmi, kteří ji ostře kritizovali, anebo s jinými. Plála přímo panenskou láskou k nejsvětější Panně Marii, zvláště k Bolestné Matce pod křížem. Měla ve velké úctě i ostatní svaté a svého anděla strážného. I když žila na zemi, byla již ve spojení se svatými v nebi." (SRC, Decretum super heroicitate virtutum AAS, 24/1932).
Po prožitém Kristově utrpení, včetně jeho agonie, odešla následujícího dne ve vigilii zmrtvýchvstání za svým Snoubencem. Stižená láskou více jak nemocí. Proto má na náhrobním kameni nápis: "Byla zachvácena víc žárem božské lásky než svou nemocí."
Po všech šetřeních a kritickém zpracování církev potvrdila nadpřirozený původ mystických zážitků Gemy, jejichž původcem mohl být jedině Bůh. Její spiritualita spočívala ve věrném praktikování ctností. Proto byla v r. 1933 blahořečená Piem XI. a kanonizována r. 1940 Piem XII.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
U Gemy vidíme vzor trpělivosti. Zvětším své úsilí o ni a podpořím je modlitbou.Radujeme se, Bože, z výročí oslavy svaté Gemy a prosíme Tě: nauč nás poznávat Tvou vůli, abychom tak jako ona, v lásce a trpělivosti, žili příkladným křesťanským životem. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Stanislaus, ep. Cracovien (1079); Gemma Galgani (1903); Helena Guerra♦ (1914); Antipas, Philippus, ep. Gortynen (ca. 180); Domnio (299); Barsanuphius (540); Isaac, monachus in Umbria (ca. 550); Lanuinus♦ (1119); Sancia♦ (1229); Angelus Carletti de Clavasio♦ (1495); Georgius Gervase♦ (1608); Sympronianus Ducki♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský