Iulius Pp I.
12. dubna, připomínka | |
Postavení: | papež |
Úmrtí: | 352 |
ŽIVOTOPIS
Byl synem Rustika, narozený v Římě a zprávy o něm začínají až jeho zvolením na papežský stolec 6. 2. 337. O čtvrt roku později zemřel velký císař Konstantin a císařskou korunu pak získal horlivý arián a nepřítel katolíků, Konstancius. Od té doby se vyhrocovaly spory mezi katolíky, vyznávajícími, že Syn Boží je stejné podstaty s Bohem Otcem (homousios), zatímco ariáni tvrdili, že je Bohu Otci pouze podoben (homoiusios).Papež Julius se ujímal ariány obviněného biskupa Atanáše, který na východě v Alexandrii vedl katolickou stranu. Několik východních ariánských biskupů se ho snažilo odstranit a zmocnit se po něm druhého nejvýznamnějšího biskupství. Z toho důvodu poslali na něj k papeži i křivou obžalobu. Atanáš po písemné obhajobě se k papeži dostavil osobně. Povolána byla také žalující strana a měla se dostavit do Říma roku 341 na sněm. Tomu se ariáni vyhnuli, ač se do Říma dříve odvolávali, a začali papeži upírat právo soudu. Další sněm svolal Julius I. do Sardiky (Sofie) a na něm se potvrdily závěry z Říma. Papež dal zapisovat všechny církevní události a nezanedbal nic, co patří k povinnostem dobrého pastýře.
Za Julia I. byl v Římě z podnětu Atanáše zřízen první ženský klášter u kostela sv. Vavřince za hradbami. Julius I. vystavěl baziliku sv. Valentina u silnice Flaminia, blízko Milviova mostu, jejíž sutiny byly vykopány v r. 1888 a dále chrám v místech současného chrámu sv. apoštolů. Je uváděno, že za něj byla vystavěna bazilika zvaná Julia, což je dnes chrám Panny Marie v Zátibeří. Přisuzuje se mu i založení tří hřbitovů.
Zemřel s pověstí svatosti a byl pochován v cemeteriu Calepodiově u silnice Aurelia blízko sv. Pankráce.
Iulius Pp I. (352); Iosephus Moscati (1927); Teresia a Iesu (Ioanna) Fernández Solar (1920); Sabas Gothus (372); Zeno, ep. Veronen (asi 372); Victor, m. Bracar (s. inc.); Vissia et Sophia (s. inc.); Constantinus, ep. Vapincen (post 517); Damianus, ep. Papien (697); Basilius, ep. Parien (735); Alferius (1050); Erkembodo (742); ); Laurentius, presb. Ord. S. Hieronymi♦; ); Laurentius, presb. Ord. S. Hieronymi♦
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský